Sof 3,14-18a

Jásej, siónská dcero, zaplesej, Izraeli, raduj se a vesel celým srdcem, jeruzalémská dcero! Zrušil Hospodin tvůj trest, odstranil tvé nepřátele, uprostřed tebe je Hospodin králem Izraele, zla se už neboj! V onen den bude řečeno Jeruzalému: "Neboj se, Sióne, ať neochabují tvé ruce! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, hrdina, vítěz, bude nad tebou plesat v radosti, obnovil k tobě svou lásku, s veselím nad tebou jásá jak za dnů shromáždění."

Blíží se oslava naplnění Božích příslibů v daru Syna. Předobrazem toho, co to znamená, co tento Syn přináší, je radost Jeruzaléma-Siónu ze svobody, jež je darem Hospodinovým. Izrael opět zažije momenty síly, odvahy a pokoje.

Bůh bude plesat nad svým vyvoleným lidem, bude nad ním jásat, zahrne ho svou láskou. Bůh jásá nad člověkem. Mohu něčemu takovému uvěřit ve svém životě?

Lk 1,39-45

Maria se vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem: "Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně! Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!"

Maria uvěřila andělovu sdělení, že Alžběta je těhotná, ačkoliv věděla, že už je to prakticky nemožné. Je to i pro ni potvrzením Boží síly a moci, potvrzením toho, co se má naplnit na ní. Vydává se urychleně na cestu k Alžbětě, aby ji stála po boku – sama žena z Galileje do Judska, to nebylo zrovna obvyklé. Mnohem starší Alžběta ji vítá slovy, která vyjadřují úctu, obdiv i poznání Mariiny velikosti i významu dítěte, které je v této chvíli ještě v Mariině lůně. Část Alžbětina pozdravu se stala součástí modlitby Zdrávas Maria. Ta úvodní část je převzata z pozdravení andělova.

Nejdůležitější je konstatace na závěr „blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána“ – věřit Bohu a přijmout poslání není snadné a je to vždy velká věc, pro kterou je na místě nazývat člověka blahoslaveným, blaženým, šťastným.