Pondělí 15. 2. 2021
Gn 4,1-15.25
Adam poznal Evu, svou ženu, ta počala a porodila Kaina a zvolala: „S Hospodinovou pomocí jsem obdržela mužského potomka.“ Znovu porodila, jeho bratra Ábela. Ábel byl pastýřem bravu a Kain byl rolníkem. Po nějaké době Kain přinesl Hospodinu oběť z polních plodin. Také Ábel obětoval z prvorozeňat svého bravu, z těch nejtučnějších. Hospodin shlédl milostivě na Ábela a jeho oběť, ale na Kaina a jeho oběť neshlédl. Kain se nad tím velmi rozhněval a chodil se svěšenou tváří. Hospodin řekl Kainovi: „Proč se zlobíš a proč chodíš se svěšenou tváří? Budeš-li jednat správně, budeš chodit s radostně vztyčenou hlavou! Nebudeš-li však jednat správně, usadí se u brány (tvého srdce) hřích, k tobě,se bude chtít přimknout, ale ty ho musíš ovládnout!“ Kain řekl Ábelovi, svému bratru: „Pojďme na pole!“ – a když byli na poli, vrhl se Kain na svého bratra Ábela a zabil ho. Tu se Hospodin zeptal Kaina: „Kde je tvůj bratr Ábel?“ On odpověděl: „Nevím. Copak jsem já hlídačem svého bratra?“ Hospodin řekl: „Cos to udělal? Hlas krve tvého bratra volá ke mně ze země. Proto buď proklet, (vyhnán) z úrodné země, která otevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. Když budeš obdělávat půdu, nedá ti už svou úrodu. Jako poběhlík se budeš toulat po zemi!“ Tu pravil Kain Hospodinovi: „Větší je můj trest, než mohu snést. Hle, vyháníš mě dnes z úrodné půdy, musím se před tebou skrývat, jako poběhlík se budu toulat po zemi. Kdo mě najde, zabije mě.“ Hospodin mu řekl: „Nebude tomu tak: Kdo by zabil Kaina, propadne sedmeronásobné pomstě.“ Proto dal Hospodin Kainovi znamení, aby ho nikdo nezabil, kdo ho potká. Adam poznal znovu svou ženu a ona porodila syna a dala mu jméno Set, neboť (řekla): „Udělil mi Bůh jiného potomka za Ábela, kterého Kain zabil.“
Chaos ve stvoření, který vznikl díky touze prvních lidí po bohorovnosti a neschopnosti uznat vlastní vinu, se šíří dál. Eva, Matka živých, porodila dva syny Kaina a Ábela. Kain se stal zemědělcem, Ábel pastevcem. Když oba přinesli oběť Bohu, Kainova oběť zůstala nepřijata. Proč, to příběh nezdůvodňuje. V životě to tak někdy chodí, že je někdo přes svou snahu znevýhodněn, neúspěšný, aniž je zřejmé proč, zatímco jiný má úspěch. Život prostě není spravedlivý podle lidských měřítek. Kain je tím hodně rozhozený, dá se říci, že naštvaný. Hospodin ho však varuje, aby své negativní emoci nepodléhal, protože ho může dovést na špatnou cestu. Kain má šanci uspět, když dokáže překonat svou zlobu, asi i závist a rozhořčení. Ale on to nedokáže. Nechá se ovládnout svou žárlivostí a závistí a svého bratra zabije. Boží varování se bohužel naplnilo. Ani Kain nedokáže přiznat svou vinu a jde tak ve stopách svých rodičů. Tak jako dal Bůh jeho rodičům koženou suknici, aby je řádně oblékl, stejně tak chrání Kaina, ale i on musí opustit místo, kde je. Stává se odsouzencem, který je odkázán bloudit světem bez bližších vazeb. To byl možná mnohem horší trest než smrt.
Bůh však zůstává člověku věrný a lidský rod pokračuje dál, Eva porodila nového syna – nový počátek lidského rodu.
Mk 8,11-13
Přišli farizeové a začali se přít s (Ježíšem); žádali od něho znamení z nebe, aby ho pokoušeli. Zhluboka vzdychl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám: Tomuto pokolení žádné znamení dáno nebude!“ A nechal je, vstoupil znovu na loď a odplul na druhý břeh.
Farizejové jako profesionálové na výklad Boží vůle mají s Ježíšem problém, protože ho nelze jen tak někam zařadit. A tak žádají znamení. Myslí si, že ho tímto způsobem dostanou, že ho zdiskreditují v očích lidí kolem něho. Ježíš je však odmítne, na jejich hru nepřistoupí a odjede pryč. Tím jim vyrazí zbraň z ruky.
Není vždycky třeba dokazovat svou pravdu za každou cenu. Někdy je řešením se stáhnout a nechat protivníky být. Pravda se nakonec stejně prosadí.