27. 2. 2022 – 8. neděle v mezidobí

Sir 27,5-8

V sítu, kterým se třese, zůstane smetí, právě tak zůstane vina na člověku, když je prozkoušen. V peci se osvědčí nádoba od hrnčíře, člověk se osvědčí, když s ním mluvíš. Ovoce ukáže, jak byl strom pěstěn, právě tak slovo vyjádří myšlenky lidského srdce. Nikoho nechval, než ho vyzkoušíš, tak se totiž osvědčí člověk.

Než se člověk pro někoho nadchne nebo jej naopak odmítne, měl by si dát práci a pokusit se dotyčného blíže poznat. Sirachovec varuje před unáhlenými soudy o druhých, zejména pak o unáhleném nadšení pro někoho. Charakter člověka se pozná ve zkouškách, a dokud se v nich člověk neosvědčí, je třeba zachovat jistou zdrženlivost v nadšení nebo odsouzení. Tak trochu ve smyslu českého úsloví „Důvěřuj, ale prověřuj!“

1 Kor 15,54-58

Až toto tělo porušitelné vezme na sebe neporušitelnost, a toto tělo smrtelné vezme na sebe nesmrtelnost, potom se vyplní to, co stojí v Písmu: `Vítězně je smrt (navždy) zničena! Smrti, kdepak je tvoje vítězství? Smrti, kdepak je tvůj bodec?' Ten bodec smrti je hřích, a hřích zase čerpal svou moc ze Zákona. Ale Bohu díky! On nám popřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista. Proto buďte pevní, moji milí bratři, nedejte se zviklat a vždy vynikejte v díle Páně. Víte přece, že vaše námaha není marná, (když ji konáte) ve spojení s Pánem.

Závěrečná pasáž z 15. kapitoly 1 Kor, věnované otázce zmrtvýchvstání, je vítězným jásotem nad překonáním smrti jako důsledku hříchu. Hřích znamená odloučenost od Boha a smrt je toho viditelným znamením, proto překonání smrti v Ježíšově zmrtvýchvstání je také definitivním vítězstvím nad hříchem. Aktivní víra v Ježíše Krista (život z tohoto spojení) znamená již nyní podíl na tomto definitivním vítězství.

Lk 6,39-45

Ježíš řekl učedníkům přirovnání: "Může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy? Není žák nad učitele; když se dokonale vyučí, bude jako jeho učitel. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Jak můžeš říkat svému bratru: `Bratře, dovol, ať ti vyndám z oka třísku', a sám nevidíš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra. Není dobrý strom, který dává špatné ovoce, ani zase špatný strom, který dává dobré ovoce. Každý strom se pozná po vlastním ovoci. Z trní nesbírají fíky ani z bodláčí nesklízejí hrozny. Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce dobro, ale zlý ze zlého vydává zlo. Jeho ústa mluví to, čím (přetéká) srdce."

Další z Ježíšových poučení, jak je v Lk koncipoval v řeči na rovině evangelista. Jde o mudroslovné výroky, které mluví především o správném vedení života. Nechat se někým vést či doprovázet má smysl, když ten, kdo vede/doprovází, zná cestu, resp. má zkušenost a vyzná se v krajině. Žák není nad učitele nikoliv ve vědě a poznání (tam je žádoucí, aby žák překonal svého učitele), nýbrž v moudrosti. Žák časem dojde pod vedením učitelem k moudrosti, která se bude vyrovnávat s jinými životními okolnostmi, než měl jeho učitel, ale moudrost neroste množstvím znalostí, nýbrž reflektovanou a internalizovanou zkušeností. Když se tohle od svého učitele žák naučí, tak bude jako jeho učitel, i když v jiných okolnostech. Jde tu o plnou lidskou zralost. K té patří i schopnost sebereflexe a pokory, než člověk začne napravovat druhé. Kvalitu člověka (zralost, moudrost) člověka lze nejlépe poznat z jeho života, z plodů jeho života. Nejde o to, jakých met a úspěchů člověk dosáhl, nýbrž jak je dobrý a moudrý, jak jedná, kolik dobra za ním zůstává. 

Ježíš chce po svých následovnících, aby byli zralými, moudrými, kvalitními, tedy skutečnými lidmi. Takovým člověkem se může stát každý bez ohledu na své společenské postavení, životní úspěchy či neúspěchy.