20.3.2022, neděle, 3. postní

Lk 13,1-9

Neobrátíte-li se, všichni podobně zahynete.

Tato slova vypadají jako vážná hrozba ze strany Ježíše. Od čeho k čemu se měli lidé obrátit? Co jim Ježíš vyčítal? Čím byli vinni? To tu není řečeno, ale snad se smíme domnívat, že jejich vina byla v tom, že se spoléhali na formální zachovávání předpisů zákona. Samozřejmě měli dodržovat desatero přikázání, ale to nestačilo.

Lidé se spoléhali na to, že svými skutky si mohou něco zasloužit. Ježíš od nich ale žádal, aby přijali radostnou zvěst o Boží spáse, o Boží lásce, kterou Bůh rozdává bez ohledu na lidské skutky.

V Písmu jsou jeho slova zapsána i pro nás jako varování a jako výzva. My přesto žijeme dál v klidu, jako by se nás netýkala. Buďto jejich obsah ignorujeme, nebo je to všechno jinak, než se na první přečtení zdá.

Jsme všichni hříšníci, kteří zahynou pro své hříchy? Kdo to je hříšník? Co znamená obrácení? Zřejmě to znamená odvrátit se od náboženství, které žádá plnit skutky zákona a spoléhat na to, že „na mě Bůh nemůže“, že život si zajistím skrze skutky, skrze své zásluhy. Hromadění zásluh kdysi bývalo hlavním cílem křesťanského snažení, křesťanské spirituality.

Ale my jsme se přece už obrátili a přivrátili jsme se ke Kristu, nespoléháme se na vlastní výkony, nýbrž na lásku Boží. Nevnímáme proto tato slova evangelia jako hrozbu. Pro nás přece neplatí, protože nás už uchvátil Kristus.

Samozřejmě tento náš obrat musí přinášet plody, tak jako fíkovník, o kterém Ježíš mluví. Ale naše spása není závislá na hojnosti těchto plodů, nýbrž je darem Božím, který dostáváme zadarmo, ne pro své zásluhy.

Velkou roli v tom hrají svátosti. Přijali jsme křest, přijímáme eucharistii jako nejvyšší projev Boží lásky, přijímáme svátost smíření. Tím jsme neustále posvěcováni a upevňováni ve svém obrácení.

Ve slovech proměňování se říká: Toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny. Toto je smlouva nová a věčná. A ta nebude nikdy porušena, protože ji uzavírá Bůh s člověkem a jsou v jedné osobě.

Bůh nás všechny zve do svého království a nikdy nás zvát nepřestane, i kdyby náš život žádné plody nepřinášel. Bůh je nekonečně trpělivý a vybízí nás, abychom jeho dar přijali. Nechceme-li tedy zahynout, je třeba, abychom ve svém obrácení vytrvali.