Středa 27. 7. 2022 – 17. týden v mezidobí

Jer 15,10.16-21

Běda mně, má matko, že jsi mě porodila, abych se hádal a přel s celým světem! Nepůjčil jsem ani mně nikdo nepůjčil, a přece mi všichni zlořečí. Když se nalezla tvá slova, byla mi pokrmem; tvé slovo se mi stalo radostí a potěšením srdce, protože mám tvé jméno, Hospodine, Bože zástupů! Neseděl jsem vesele v kruhu smějících se, tvou rukou veden v samotě sedím, neboť jsi mě naplnil hněvem. Proč je má bolest trvalá, má rána beznadějná, nechce se zhojit? Budeš mi jako klamavý potok, voda, na kterou není spolehnutí? Proto tak pravil Hospodin: „Vrátíš-li se ke mně, nechám tě u sebe a zase mi budeš sloužit; oddělíš-li vzácné od braku, budeš zase mými ústy; oni se budou obracet k tobě, ale ty se nebudeš obracet k nim. Učiním z tebe tomuto lidu nepřístupnou bronzovou zeď. Když budou bojovat proti tobě, nic nezmohou, neboť já jsem s tebou, abych ti pomohl, abych tě vysvobodil – praví Hospodin. Vysvobodím tě z ruky zločinců, vytrhnu tě z dlaně násilníků.“

Prorok Jeremiáš se obrací na Hospodina s nářkem nad svým osudem. Slouží Hospodinu ze všech svých sil, ale výsledek jeho činnosti se obrací proti němu. Už toho má dost. Hospodin jej však znovu ujišťuje o své podpoře, pokud bude ochoten stát nadále v Hospodinových službách.

Jsou situace, kdy už člověk, který celou svou bytostí oddaně sloužil dobré věci, toho má dost, kdy se cítí zcela zneuznaný, od Boha opuštěný a zrazený. Tak se dařilo Eliášovi, Jobovi, Mojžíšovi a mnoha dalším. I Ježíš v Getsemanech prosil o zproštění úkolu, protože mu docházely síly. Ale nakonec všichni vydrželi a šli dál, své poslání nevzdali. Člověk nemusí být neustále nadšený, plný sil a optimismu, důležité však je, aby i v takové chvíli únavy a beznaděje vytrval, aby své poslání nevzdal.

Mt 13,44-46

Ježíš řekl zástupům: „Nebeské království je podobné pokladu ukrytému v poli. Když ho člověk najde, zakryje ho a s radostí nad ním jde, prodá všechno, co má, a to pole koupí. Nebeské království je také podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. A když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.“

Nebeské království je něco velmi cenného, říká Ježíš svými podobenstvími. Co to znamená pro nás? Společenství s Bohem, život žitý vědomě v jeho přítomnosti, je něčím, co by člověk měl pěstovat, pro co by měl být ochoten se vzdát svého pohodlí, čemu by měl věnovat čas i své přemýšlení. Není to jen o pozornosti vůči Bohu v modlitbě, nýbrž o nastavení životních priorit.