Pátek 16. 12. 2022 – 3. týden adventní

Iz 56,1-3a.6-8

Tak praví Hospodin: "Šetřte práva a jednejte podle spravedlnosti, neboť se již blíží má spása, již se ukáže má spravedlnost." Blaze člověku, který dělá toto, blaze smrtelníku, který vytrvává v tomto: Zachovává sobotu bez znesvěcení, zdržuje svou ruku, aby nedělal nic zlého. Ať neříká cizinec, který lne k Hospodinu: "Jistě mě oddělí Hospodin od svého lidu!" "Cizince, kteří lnou k Hospodinu tím, že mu slouží a milují jeho jméno, že jsou jeho služebníky, a všechny, kteří zachovávají sobotu bez znesvěcení a lpí na mé smlouvě, ty přivedu na svou svatou horu a dám jim radost ve svém domě modlitby. Jejich celopaly a žertvy mi budou potěšením na oltáři; neboť můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy." Pán, Hospodin, který shromažďuje rozptýlené z Izraele, praví: "Více jich ještě připojím k těm, kteří jsou již shromážděni."

Bůh si sice vyvolil svůj národ – Izrael, ale ke službě ostatnímu světu, ke svědectví. A pokud toto svědectví přijmou i jiní, Bůh je bude milovat stejně. I oni budou jeho lidem. Bůh je Bohem všech, nikdo se nemusí obávat, že Bůh by o něj nestál. Bůh se raduje z každého svého pravého ctitele. Proto má být Chrám v Jeruzalémě „domem modlitby pro všechny národy“. Na toto proroctví narážejí i Ježíšova slova v perikopě o očištění Chrámu v Markově evangeliu.

Jan 5,33-36

Ježíš řekl Židům: "Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví pravdě. Já však nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli spaseni. Jan byl lampa hořící a svítící, a vám se zachtělo jen na chvíli radovat se z jejího světla. Já však mám svědectví větší než Janovo: totiž skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které konám, svědčí pro mne, že mě Otec poslal."

V Janově evangeliu bývají Ježíšovi oponenti často označováni jen jako Židé, což odkazuje na pozdější fázi interpretace ježíšovských tradic. Nejde o národnostní či etnicko-náboženský konflikt mezi Ježíšem a Židy, vždyť Ježíš byl věřící Žid, příslušník vyvoleného národa. Jde o reflexi odmítnutí Ježíše jako Mesiáše, jako poslaného, vyvoleného Božího Syna, většinou jeho současníků, Židů 1. století n. l. Ježíšovi současníci nepřijali naplno Janovo svědectví, jeho výzvu k obrácení a Jan byl zabit. Stejně to bylo i s Ježíšem, a to přes všechny jeho podivuhodné činy, přes evidentní Boží působení v jeho osobě.

Kdo nechce vidět a znát pravdu, ten ji ani přes její zřejmost nevidí a nepřijímá. To platí bohužel stále.