Iz 8,23b - 9,3
V první době ponížil (Hospodin) zemi Zabulon a zemi Neftali, v poslední době však oslaví Mořskou cestu, (kraj) za Jordánem, Galileu pohanů. Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo.
Dáváš mnoho jásotu, zvětšuješ radost; veselí se před tebou, jako se jásá o žních, jako plesají ti, kdo se dělí o kořist. Neboť jho, které ho tížilo, hůl na jeho šíji a bodec jeho otrokáře jsi zlomil jako za midjanských dnů.
Toto čtení z proroka Izajáše je takové vánoční, protože hovoří o naději na Vykupitele-světlo. Prorok naráží na rozdělení zaslíbené země na dvanáct části podle počtu Jakubových (Izraelových) synů. Země Zabulon a Neftali (tedy území patřící těmto kmenům) ležely na severu biblické Palestiny a byly dobyty v 8. století př. n. l. Asyřany, kolonizovány a část obyvatelstva byla odvlečena do Asýrie (Mezopotámie)a nahrazena obyvatelstvem novým, nežidovským. Tyto oblasti byly součástí tzv. Severního království, Izraele. Izajáš zaslibuje právě tomuto území naději na obnovu. Ta má být podobná jako v minulosti osvobození od Midjanitů za Gedeona (Sdc 6-8). I my můžeme doufat, že hůl na šíji, bodec otrokáře bude zlomen, ať už jde o Ukrajinu nebo jiné země. Bůh je Bohem míru a spravedlnosti, ale ne podle lidských představ.
1 Kor 1,10-13.17
Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista: Buďte všichni zajedno a ať nejsou mezi vámi roztržky. Stejně usuzujte a stejně smýšlejte. Lidé z Chloina domu mi totiž o vás oznámili, moji bratři, že se mezi sebou hádáte. Mluvím o tom, že každý z vás říká (něco jiného): "Já držím s Pavlem!", "já zase s Apollem!", "a já s Petrem!", "já s Kristem!" Je Kristus rozdělen? Copak byl za vás ukřižován Pavel? Nebo jste byli ve jménu Pavlově pokřtěni? Neposlal mě totiž Kristus křtít, ale kázat radostnou zvěst, a to ne nějakou slovní moudrostí, aby Kristův kříž nebyl zbaven působivosti.
Jedním ze způsobů komunikace mezi Pavlem a jím založenými obcemi byla návštěva lidí z obce nebo některého Pavlova spolupracovníka, který byl do konkrétní obce vyslán (Timoteus, Titus). Dalším způsobem byla pak písemná korespondence, list, kterým Pavel na zprávy reagoval. Pavel se tedy nejspíš v Efezu dozvěděl, že v Korintě panuje určitý chaos, nesoulad a nevraživost, jež byly zaviněny falešným konkurenčním smýšlením, kdy si jednotlivé „frakce“ jako by konkurovaly odkazem na kontaktní či identifikační osobu, tedy misionáře, k němuž se hlásily. Pavel obec založil, Apollo do ní jako nadaný řečník a hlasatel evangelia přišel, jak víme i ze Skutků. V dalším textu se Pavel do jisté míry vymezuje právě vůči Apollovi, protože ten byl zřejmě v obci s Pavlem srovnáván a nadhodnocován díky svému řečnickému talentu. Pokud jde o Petra, tak spíše než o něj samotného, jde o misionáře v jeho jménu (nemáme žádný doklad o Petrově působení v Korintě). Odkaz na Krista by mohl být odkazem na misionáře z Ježíšovy rodiny, jak je Pavel zmiňuje v 9. kapitole, nebo skutečně na Krista, k němuž se mohla vztahovat nějaká skupina s vymezením vůči ostatním. Pavel toto štěpení a konkurenční myšlení zásadně odmítá. Nejde přece o jednotlivé osoby hlasatelů, ale obsah hlásání a jeho význam pro život.
Tenhle úryvek je i dnes velmi aktuální, protože i my máme tendenci přeceňovat jednotlivé osoby, srovnávat je a stavět na nich svůj vztah k církvi i k Bohu.
Mt 4,12-23
Když Ježíš uslyšel, že byl Jan (Křtitel) uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau při moři v území Zabulonově a Neftalimově, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Země Zabulonova a země Neftalimova, u moře, za Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině a ve stínu smrti.‘ Od té doby začal Ježíš hlásat: "Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království." Když se ubíral podél Galilejského moře, uviděl dva bratry - Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: "Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí." Oni hned nechali sítě a následovali ho. A jak šel odtamtud dál, uviděl jiné dva bratry – Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. A povolal je. Oni hned nechali loď i otce a následovali ho. Ježíš pak chodil po celé Galileji, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium (o Božím) království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu.
Ježíš začíná svou veřejnost činnost. Působení Jana Křtitele je u konce (Jan je uvězněn a posléze popraven), něco s ním končí a Ježíšem začíná nová epocha. Ježíš působí v Galileji, kde vyrostl a do té doby také žil a pracoval. Evangelista, jemuž velmi záleží na poukazech, že Ježíš naplňuje přísliby Starého zákona, pak tento začátek Ježíšovy činnosti hodnotí jako naplnění Izajášovy vize, naděje do budoucnosti. Ježíšovo poselství – na rozdíl od hlásání soudu od Jana Křtitele – je pozitivní nabídkou Boží blízkosti, jeho panování (nebeského království). Evangelista se vyhýbá – z úcty k židovské tradici – hovořit o Božím království, takže mluví o království nebeském. Obrácení znamená na prvním místě uvěřit této zvěsti, přijmout Boží dar, zbavit se strachu z Boha, žít v radosti a přijmout Ježíše.
Ježíš pak povolává své první učedníky, dvě bratrské dvojice rybářů. Ti neváhají a následují ho, aby se tak účastnili jeho poslání. Ježíš musel vyzařovat a působit svým silným charismatem, když všeho nechali a šli za ním. Zdá se, že tomu dnes už tak úplně není. Ale proč?
