29.1.2023, neděle, 4 v mezidobí

Mt 5,1-12a

Dnešní úryvek patří k nejvíce známým pasážím z evangelií, zejména jeho začátek: Blahoslavení chudí v duchu. Ale co to znamená a co znamenají další blahoslavenství?

Blahoslavenství nemluví jen o člověku chudém, plačícím a slabém, utiskovaném druhými lidmi.

Mluví také o člověku, který je silný a mocný, který dokáže přetvářet mezilidské vztahy, a to tím, že je tichý, lační a žízní po spravedlnosti, je milosrdný, čistého a nezáludného srdce, který je tvůrcem pokoje, i když je pro spravedlnost pronásledován.

Nechce vytvářet novou společnost silou a násilím, nejde cestou násilné revoluce a převratu, a přesto dosahuje svého cíle, vytváří pokoj, který je silný, neboť stojí na spravedlnosti, čestnosti a pravdě.

Co znamenají slova Blahoslavení chudí v duchu?

Nedobrovolná, vnucená chudoba v jakékoliv podobě není cílem, který by Bůh chtěl. Činí člověka závislým na druhých a nesvobodným. Je třeba, abychom proti ní bojovali, a to ve jménu dobrého a přátelského Boha. Taková chudoba je bídou, ve které člověk nemůže důstojně žít, ve které živoří na pokraji svého bytí. Je naším úkolem pomoci chudým lidem, aby se z pout chudoby vymanili a mohli žít důstojným životem.

Něco jiného je chudoba z vlastního rozhodnutí, chudoba dobrovolná. Řeholník skládá před Bohem slib chudoby, tedy zříká se vlastního majetku nebo možnosti zacházet s ním. Má však zaručenou střechu nad hlavou a ošacení a jídlo a práci, činnost, kterou si vybral tím, že vstoupil do toho řádu, který se mu zamlouval. Každý řeholní řád má nějakou činnost, která je mu vlastní, má své vlastní poslání.

Dobrovolný vstup do určitého řádu a přijetí závazku chudoby, pohlavní zdrženlivosti a podřízení se disciplíně určitého řádu je mohutná síla, která je schopna přetvářet mezilidské vztahy a utvářet novou společnost. V tom se projeví jeho síla, která hýbe světem, v tom se projeví třeba síla chudoby, která nakonec zvítězí nad bohatstvím a přepychem.