Čtvrtek 20. 6. 2024 – 11. týden v mezidobí

Sir 48,1-15

Prorok Eliáš povstal jak oheň a jeho slovo plálo jak pochodeň. Přivedl na ně hlad a svým rozhorlením zmenšil jejich počet, neboť nemohli snést příkazy Páně. Slovem Páně zavřel nebe, třikrát dal sestoupit ohni. Jak ses proslavil, Eliáši, ve svých divech, kdo se může chlubit, že je ti podobný? Ty jsi mrtvého vyrval smrti z podsvětí slovem Nejvyššího. Vrhal jsi krále do zkázy, vážené muže jsi shodil z jejich lůžek. Slyšel jsi na Sinaji výtky a na Chorebu rozsudky pomsty.

Pomazal jsi krále za mstitele a proroky za své nástupce. Byl jsi uchvácen ohnivým vichrem ve voze s ohnivými koňmi. Je psáno o tobě, že jsi připraven pro určitý čas, abys utišil hněv, dříve než vzplane, abys otcovo srdce smířil se synem a obnovil Jakubovy kmeny. Šťastní, kdo tě viděli a tvým přátelstvím byli vyznamenáni! Když byl Eliáš uchvácen vichrem, byl jeho duchem naplněn Elizeus; za svého života se před vládcem nechvěl a nikdo nad ním neměl moci. Nic mu nebylo nesnadné, i po smrti prorokovalo jeho tělo. Za svého života dělal divy, i po smrti byla úžasná jeho díla.

Postava Eliášova hrála v dějinách Izralele důležitou roli i v dobách od jeho života velmi vzdálených, jak dosvědčuje tento text. Eliáš žil a působil v Severním království v 9. století př. n. l., kniha Sirachovec vznikla kolem roku 200 př. n. l. Text zdůrazňuje jeho specifické poslání v židovských dějinách, roli usmiřovatele mezi generacemi, obnovitele, budovatele, toho, kdo otevírá budoucnost, kdo nese eschatologické očekávání.

Mt 6,7-15

Ježíš řekl svým učedníkům: "Když se modlíte, nebuďte přitom povídaví jako pohané. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov. Nebuďte tedy jako oni. Vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte. Vy se tedy modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od Zlého. Jestliže totiž odpustíte lidem jejich poklesky, odpustí také vám váš nebeský Otec; ale když lidem neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše poklesky."

V rámci Horského kázání je také modlitba Otčenáše v rozšířené verzi oproti verzi z Lk. Ježíš učí učedníky, jak má vypadat správná modlitba – ta nespočívá v množství slov, nýbrž ve správném řádu a ve správném nastavení toho, kdo se modlí. Základní podmínkou pravé modlitby je odpuštění. Pro Mt je dimenze odpuštění velmi důležitá. Čisté srdce a vnitřní pokoj mají být výchozím nastavením člověka vůči Bohu. Pak je možné Boha Otce s důvěrou prosit, ale jen o to, co je k životu opravdu nutné, ale napřed je třeba mít Boží svatost a její prosazení na zemi.