Čtvrtek 5. 12. 2024 – 1. týden adventní

Iz 26,1-6

V ten den se bude zpívat tato píseň v judské zemi: "Pevné město máme k spáse, (Pán) je opatřil hradbami a valem. Otevřete brány, ať vejde spravedlivý národ, který střeží věrnost. Jeho zásady jsou pevné, zachováš (mu) pokoj, neboť doufal v tebe. Doufejte v Hospodina navždy, neboť Hospodin je skála navěky. Svrhl ty, kdo sídlí na výšinách, pokoří nepřístupné město; poníží ho až k zemi, do prachu ho srazí. Budou po něm šlapat nohy chudých, kroky ubohých."

Tato píseň z knihy Izajáš připomíná chvalozpěv Chany (1 Sam 2,1-10), ale i Magnificat z Lukášova evangelia. Hospodin není Bohem namyšlených, sebejistých a sebestředných (k nim se staví velmi kriticky), nýbrž Bohem těch, kdo do něj vkládají své naděje, své jistoty. Ty nezklame. Je třeba nezapomínat na to, že Boží mlýny sice melou pomalu, ale zato jistě. Ti, kdo si myslí, že se mohou pyšnit svou mocí, nakonec „zpláčou nad výdělkem“, po jejich moci a pýše „budou šlapat nohy chudých, kroky ubohých“. Tuto naději je obzvlášť dnes nutné si stále připomínat.

Mt 7,21.24-27

Ježíš řekl svým učedníkům: "Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane!‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce. Každý tedy, kdo tato má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále. Spadl déšť a přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – ale nezřítil se, protože měl základy na skále. Každý však, kdo tato má slova slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži, který si postavil dům na písku. Spadl déšť, přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – i zřítil se a jeho pád byl veliký."

Pro Matoušovo evangelium je příznačné, že vyzdvihuje životní praxi nad teorii. Poznání a řečnění o Bohu nemají valnou cenu, nejsou-li potvrzena adekvátní praxí. Skutečná víra, skutečné poznání Boha se osvědčují pouze konkrétními skutky. Konkrétní skutky, jež jsou v souladu s Boží láskou, jsou kritériem, jež rozhoduje o vstupu do plnosti Božího království. Jinak řečeno: ve společenství s Bohem je možné žít jen tehdy, pokud člověk jedná podle poznané pravdy, pokud usiluje o to milovat jako Bůh. Pokud někdo o lásce, solidaritě, spravedlnosti, úctě … jen mluví, ale tyto hodnoty ve svém životě nerealizuje, pak mu hrozí velký pád – tím větší, čím výše stojí. Ježíšovo varování je docela silné.

Stavět dům na skále, tedy svůj život, znamená stavět ho na poctivosti, statečnosti, odvaze, velkorysosti a především na úsilí o dobro, na lásce.