Sk 13,26-33
Když přišel Pavel do Antiochie Pisidské, mluvil v synagoze: „Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse. Obyvatelé Jeruzaléma a jejich přední mužové však nepoznali, kdo (Ježíš) je. A když ho odsoudili, vyplnili tím jen to, co říkali proroci, - jak se to předčítá každou sobotu.
Ačkoli na něm nenašli nic, zač by zasluhoval smrt, žádali od Piláta, aby ho dal popravit. Když dokonali všechno, co bylo o něm psáno, sňali ho z kříže a položili do hrobu. Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. On se pak po mnoho dní zjevoval těm, kdo zároveň s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní před lidem jeho svědky. A my vám hlásáme radostnou zvěst, že ta zaslíbení, která Bůh dal našim otcům, vyplnil na jejich dětech, na nás, když vzkřísil Ježíše. Tak je i psáno v druhém žalmu: ,Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘“
(Liturgický překlad)
Vyprávění pokračuje v řeči, kterou Pavel pronáší v synagoze v Antiochii Pisidské, tj. na západě Malé Asie. Jeho cílem je přesvědčit své soukmenovce a pohanské příznivce židovství/synagogy, tzv. bohabojné. Používá k tomu své znalosti dějin i Písma. Vzdělání a jazyková vybavenost schopnost formulovat v tomto ohledu se ukazují jako velmi důležité, protože jeho kázání muselo být srozumitelné a přesvědčivé pro obě skupiny.
Jan 14,1-6
Ježíš řekl svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“ Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
(Liturgický překlad)
Ježíš měl během svého působení jediný cíl, a to otevřít pro člověka plnou možnost bytí s Bohem, zprostředkovat mu Boží království. On jediný měl plné poznání Boha, plné zakotvení v Bohu, o což se chtěl s lidmi podělit. Jeho současníci to z velké části odmítli. Ti, kteří neodmítli, se i přes neporozumění stali účastníky Ježíšova bytí v Otci. Jeho plnost, kterou nelze prožívat v rámci pozemské reality, jim Ježíš zaslibuje. Skrze Ježíše – cestu, pravdu a život – lze do plnosti bytí s Bohem dojít. A to je také Ježíšovo nejvroucnější přání.
Podnět: Pokud má křesťan o Bohu svědčit, jak je jeho posláním, potřebuje k tomu vědomosti a promýšlení toho, čím ve víře žije, v co věří, a to s ohledem na současné poznání a způsoby vyjadřování. Vedle autenticity života potřebuje i schopnost reagovat na otázky současnosti z pozice víry, na kritické otázky těch, kteří přemýšlejí jinak.
