9.7.2023, neděle, 14. v mezidobí
Mt 11,25-30
Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem.
Ježíšova slova v evangeliu jsou jistým eschatologickým výhledem. Eschatologický pohled v teologii mluví o „posledních věcech“ člověka, tedy o tom, co předchází konci jeho života, o smrti a o tom, co následuje po smrti, pokud to lze říci, o Božím soudu, před který bude muset předstoupit. A o konci života, o tom, co bude na konci lidského života mluví i dnešní text.
Lidé se často zdráhají, o posledních věcech mluvit, protože z nich jako z něčeho neznámého mají strach. Ale slova Ježíšova nejsou hrozbou, nýbrž jsou pozváním i pro člověka, který se lopotí a který je obtížen. Jsou vyhlídkou, že bude svého břemene zbaven a už nebude muset vláčet břemeno života.
Kdo jsou oni nejmenší lidé? Každopádně to nejsou lidé, kteří patří mezi moudré a chytré. Je to podivuhodně jemné slovo Ježíšovo v Mt, vybízí k velké důvěře. Není to jen slovo útěchy, nýbrž je to slovo o poslání člověka a o následování, a to i pro lidi maličké, pro slabé a neúspěšné. Ani oni nejsou z povolání a úkolu následování Krista vyřazeni.
Co se stane s člověkem, který Ježíšových výzev neuposlechne? To se tady neříká, ale po smrti a konci světa ho zřejmě nečeká věčné peklo, nýbrž konec, zánik, definitivní smrt, ohnivý močál, o jakém mluví Apokalypsa (Zj 20,14-15. Zj 21,8)
Kdo nechce být v Bohu, toho k tomu nebude nikdo nutit, ani sám Bůh. Bůh bude všechno ve všem a vedle něj nemůže existovat zlo, vládnoucí v lidech, kteří jsou proti Bohu. Zlo i samotná smrt budou vhozeni do ohnivého močálu, kde utrpí druhou smrt a dál už nebudou existovat. Zlo a smrt nemají věčné trvání, to je přislíbeno pouze dobru a lásce.