23.4.2023, 3. neděle velikonoční

Bože, děkujeme ti, že se o těchto Velikonocích naše víra znovu rozhořela, a prosíme tě: opatruj v nás tento svůj dar, ať všichni stále hlouběji chápeme, že jsme byli znovuzrozeni z vody a z Ducha svatého a že za naše vykoupení prolil svou krev tvůj Syn. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého …

Lk 24,13-35

Cesta do Emauz a zpět

Text evangelia byl zapsán desítky let po událostech, o kterých mluví. V té době už např. nějak fungovala liturgie, eucharistická bohoslužba, při které a čte a vysvětluje Písmo a láme eucharistický chléb, tak jako je tomu i dnes.

Cestu do Emauz a zpět můžeme rozdělit do pěti úseků.

V prvním úseku (13-18) jsou dva učedníci zdrcení, celí smutní, a hovoří spolu. To je zobrazení krize víry. Dva učedníci to prostě vzdali a odešli od ostatních, protože Ježíš, ve kterého věřili, je mrtev.

Ve druhé fázi (19-24) hlásá velikonoční poselství člověk, který má sice víru, ale je plný pochybností. Neví, co si má myslet. Na jednu stranu slyší svědectví o vzkříšení, na druhou stranu mu nemůže uvěřit.

Ve třetí fázi (25-27) sám Ježíš vykládá Písmo a vysvětluje, že je to pravda. Tomu dva učedníci naslouchají, ale dosud nemají víru.

Ve čtvrté fázi (28-32) poznávají Ježíše ve víře a uvěří v jeho Zmrtvýchvstání.

V páté fázi (33-35) se vracejí tam, kde jsou ostatní a kde se bude sesláním Ducha rodit církev. Člověk se nestane věřícím sám, nýbrž ve společenství církve.

To je cesta od nevíry k víře, cesta pochopení pravdy víry.

Dva učedníci byli nevěřící jako Tomáš. Dokud Ježíše neuviděli, nevěřili, že žije. Vzdali to, šli pryč ze společenství ostatních. Když ho uviděli, poznali, proměnilo to jejich život.

My jsme ho také nepotkali, nebo možná potkali, ale neviděli jsme ho očima, nýbrž svou vírou. Naše situace je obtížnější než situace učedníků, ale máme jejich svědectví, a to dokonce zapsané v Písmu.