18.12.2022, neděle, 4. adventní

Mt 1,18-24

To, že muž opustí svou těhotnou přítelkyni nebo manželku, je smutná, ale dnes častá věc. V některých případech se to ani nepovažuje za něco tragického, v některých případech žena se stane plánovitě svobodnou matkou. Chce dítě, ale manžela nepotřebuje, protože by jen komplikoval její život. Tak si dítě tak zvaně pořídí.

Ale u Matouše jde o něco jiného. Dítě, které Maria čekala, nebylo dítě lidské, nýbrž lidské a zároveň Boží, počaté z Ducha svatého. Maria to asi těžko chápala a o to obtížněji to asi chápal její manžel Josef. Pro něj to byla obtížná situace, protože zřejmě měl Marii rád, ale dobře věděl, že dítě pochází z cizoložství. Rozhodl se s Marií rozejít, a to tajně, protože jejich svazek byl veřejný. Takže i kdyby ji byl propustil tajně, před veřejností by to nebylo možno utajit a Marii by čekal trest.

A teď přichází další zásah Boží, kterému Josef asi nerozuměl, ale který znamenal, že si má vzít Marii k sobě.

Anděl nazývá Marii Josefovou manželkou. Ovšem ve druhé a třetí eucharistické modlitbě se mluví o snoubenci Panny Marie: „dej nám věčný život ve společenství se svatou Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem, s tvými apoštoly …“

To odpovídá staré církevní tradici, která se bránila a brání připustit, že Josef byl manželem Marie, Matky Boží. Podle této tradice Maria a Josef sice žili v manželství, ale zároveň nežili. To je ovšem absurdní. Nic takového jako tzv. josefské manželství dvou lidí žijících v celibátu nemohlo existovat, i když liturgie s tím počítá. I např. preface o sv. Josefu o něm říká, že Bůh „ho dal za snoubence Bohorodičce, Panně Marii“.

Liturgie označuje Josefa jako snoubence Panny Marie, ale tehdejší doba žádné rozlišení zásnub a manželství neznala. Tehdy to bylo tak, že nastávající manžel podepsal s otcem či ochráncem ženy svatební smlouvu, a žena se tím stávala jeho zákonitou manželkou, bez ohledu na to, že se do domu svého manžela třeba nepřestěhovala hned. Jejím přestěhováním bylo uzavření manželství dokonáno. Žádné oficiální zasnoubení nebylo, manželé byli manželi hned po podepsání manželské smlouvy.

Jestliže oslavujeme svatou rodinu, pak jsme přesvědčeni, že Josef a Maria žili v manželství, a ne pouze jako nesezdaní partneři. To v té době vůbec nebylo možné.

Např. u Mt 1,1-17 se po výčtu 42 generací, jež tvoří Ježíšův rodokmen, říká: „Jakub byl otec Josefa, muže Marie, z které se narodil Ježíš, nazývaný Kristus.“ Kdyby Josef nebyl řádným mužem, řádným manželem Marie, tak by celý rodokmen mužských potomků vůbec nevedl k Ježíšovi.

Tady se střetává zbožná nebiblická církevní tradice s biblickou tradicí a biblickým zjevením. My se ovšem máme držet obojího: Ctít prastaré tradice, ale zároveň být věrni Božímu slovu, jak jej chápe současná exegeze, tedy současný církevní výklad Písma.