5.2.2022, neděle, 5. v mezidobí

Mt 5,13-16

V uplynulém týdnu jsme slavili dva velké svátky. 31.1. byl svátek svatého Jana Bosca, výročí jeho smrti. Zemřel 31.1.1888 ve věku 73 let. Salesiánské dílo, které od něho vychází, umožňuje i salesiánskou tradici této farnosti a tohoto společenství.

A 2.2. byl svátek Uvedení Páně do chrámu, tedy významné události, při které Maria s Josefem přinesli malého Ježíše do chrámu, aby ho přestavili Pánu.

Časový rozdíl mezi událostmi, na které tyto svátky navazují, je veliký, skoro 1900 let.

K nám všem promlouvá evangelium podle Matouše a říká: Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.

Jan Bosco byl každopádně výrazným světlem zejména pro mládež, a to mládež zbloudilou, bloudící a chudou, byl zdrojem naděje.

Svátek Uvedení Páně do chrámu navazuje na důležitou událost v životě Ježíšově, při které Simeon o něm, o malém dítěti řekl, že je světlo národů, světlo k osvícení pohanů.

Nově narozený Ježíš přinášel světlo všem lidem, zejména těm, kdo žijí v temnotě.

Evangelium také říká nám, Ježíšovým učedníkům, Vy jste sůl země. To je obraz soli, která je v jídle nutná. Všichni známe pohádku Sůl nad zlato, která ukazuje, jak je sůl důležitá, že se bez ní nedá moc žít, i když v našich pokrmech je obsažena jen v nepatrném množství. Bez i nepatrného množství Ježíšových učedníků, svědků Božího království, by v tomto světě něco podstatného scházelo.

Jestliže máme pocit, že je nás křesťanů málo, tak si buď vědomi toho, že soli se do pokrmů také přidává málo, ale přesto změní jeho chuť.

Nemáme dbát jen o vlastní spásu, nýbrž o službu celému lidstvu. Kde jsou křesťané nevěrní svému poslání a své poklady zakopávají, tam chybí ostatním lidem „sůl“ a „světlo“, které jim Bůh chce skrze Ježíšovy učedníky, církev, zprostředkovat.

Kde jsou svému poslání vůči společnosti věrní, tam jsou naopak solí a světlem, které svítí v temnotě, která světlo nikdy nepohltí.