Homilie na 5. ne velikonoční 7.5.2023

Já jsem cesta, pravda a život

Jan 14,1-12

Evangelium není nic jiného než radostné poselství o životě. Zde, dnes, stále. Radostné poselství o tom, jak člověk může svůj život rozvíjet dosud netušeným způsobem – bohatě, krásně, radostně, plně a barvitě…

Co znamenají Ježíšova slova Já jsem cesta, pravda a život.

Cesta

Cesta je spojnice mezi dvěma body. Člověk může po této cestě jít nebo jet. Může být dlouhá nebo krátká, zpravidla vede tam i zpátky, může být pohodlná nebo namáhavá. Ale o to vůbec nejde.

Když hledáme v cizím městě cestu, tak se někoho zeptáme a on nám poradí: zahněte nejdřív doprava, pak doleva, potom projedete náměstím, pak budete míjet velkou banku, pak zase 2x doleva… Je pravděpodobné, že se ztratíme dříve, než dojedeme do poloviny cesty.

Ale předpokládejme, že dotyčná osoba řekne: „Pojeďte za mnou, navedu vás tam.“ Tak se nám dotyčný člověk stal „cestou“ a my díky němu máme šanci, že najdeme cíl. A to je přesně to, co pro nás dělá Ježíš. Nedává nám jenom rady, ale vezme nás za ruku a osobně nás vede každý den.

Ježíš nás vede životem. Je světlem v našem bloudění. Když říká: Já jsem cesta, tak to znamená „já dávám smysl tvým námahám, tvým vítězstvím i prohrám“. Díky ní tvůj život není marný a zbytečný, i když tak může vypadat.

Pravda

Pravda často znamená pravdu výroku. Tvrdím něco, co odpovídá skutečnosti. Např. To je bílé, když je to bílé ve skutečnosti, „objektivně“, a každý se o tom může přesvědčit. Stačí, aby se podíval.

Ale o to nejde. Jako by říkal: Já jsem pravdivý. Opakem pravdy, o které Ježíš mluví, není omyl nebo lež, nýbrž životní faleš.

Pravda Ježíšova není něco, co se dokazuje. Není něčím, co lze popřít. Je něčím, co dává smysl našemu životu.

V Ježíši Kristu je ukázána skutečnost Boží lásky, konkrétní cesty Božího jednání; je odhaleno to, co je skryto v Božím srdci: pravda o člověku, o Bohu, o životě, o vesmíru, o smrti.

Jestliže chápeme pravdu jako odraz objektivní reality, je docela logické, když Ježíš Kristus říká: „Já jsem pravda…“ Ježíš nás skutečně zná, díky němu poznáváme pravdu o sobě samém, jací ve skutečnosti jsme, kam jdeme, kdo je Bůh, co je smrt, co bude s námi po smrti, jaké je nebe. On je skutečně pravdou. On je výkladem toho, kým je ve skutečnosti Bůh. 

Život

Evangelium není nic jiného než radostné poselství o životě. Zde, dnes, stále. Radostné poselství o tom, jak člověk může svůj život rozvíjet dosud netušeným způsobem – bohatě, krásně, radostně, plně a barvitě… Ty, člověče, nejsi v zajetí koloběhu života biologické buňky, života řasy, houby, ryby, krtka, vlka nebo supa.

Lidé si často myslí, že víra v Krista je připraví o poslední radosti ze života, že jde hlavně o zákazy, co se nesmí dělat. Ale opak je pravdou. Živá víra v Pána Ježíše Krista vede člověka k tomu, aby mohl poznat, co je život – skutečně šťastný, obsahově plný, život s čistým svědomím, vnitřním pokojem a radostí, život, který má přesah až na věčnost. 

To je tedy cesta, pravda a život, které se nám nabízí. Člověk ovšem může být tak zavalen pozemskými starostmi i radostmi, že nevnímá, co mu Bůh nabízí, že mu Boží nabídka utíká mezi prsty. Bůh ji ale proto nepřestává stále opakovat.