12.2.2022, neděle, 6. v mezidobí.
Mt 5,20-22a, …
Ježíš žádá od svých učedníků vyšší spravedlnost než spravedlnost náboženských profesionálů. Přichází se staronovými požadavky. Stará přikázání platí, ale on chce víc, než ona stará přikázání požadují.
Učedníci Ježíšovi, tedy křesťané, mají být vzorem jednání pro ostatní. Pro koho tedy vlastně? Pro nekřesťany? Nebo pro lidi nepoctivé, zištné, sobecké, … bez ohledu na to, zda to jsou křesťané nebo ne.
Křesťané mají jednat mravně, i když se tímto jednáním dostávají do nevýhody a do těžkostí. Mají být oporou pro ty, kdo nehledí na své výhody a drží se pevně jasné mravnosti.
Ježíš opakovaně říká „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům, …“
Tím se odvolává na Desatero přikázání, ale nejen na ně. V Písmě, tedy z našeho hlediska ve Starém zákoně, je mnoho dalších míst, která formulují Boží příkazy a nařízení, i když třeba ne tak stručně a jasně, jako je to v Desateru. Některé příkazy Desateru vůbec obsaženy nejsou, např. zákaz křivé přísahy (Ex 20,1; Dt 5,6).
Zákaz křivé přísahy v našem textu ve v. 33 („Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Pánu svou přísahu“), ale není v Desateru, nýbrž na jiných místech SZ. Ježíš se odvolává na Lv 19,12, Nu 30,3, Dt 23,22.
Lv 19,12: „Nebudete křivě přísahat v mém jménu, sice znesvětíš jméno svého Boha.“
Nu 30,3: „Když učiní slib Hospodinu muž nebo složí přísahu, že na sebe vezme nějaký závazek, nezruší své slovo. Splní vše, co vlastními ústy pronesl.“
Dt 23,22: „Když se Hospodinu, svému Bohu, zavážeš slibem, neotálej ho splnit, neboť Hospodin, tvůj Bůh, to bude určitě od tebe vyžadovat a byl by na tobě hřích.“
Ježíšův přístup k Písmu ukazuje důležitou věc. Jde o posvátný text, slovo Boží. Ale právě proto, že si ho Ježíš vysoko cení, neváhá číst ho kriticky, to znamená rozlišovat, hledat jeho smysl. Nečte ho mechanicky, doslovně. To si ovšem může dovolit on, protože on je Božím slovem pravdy, on je cestou, která vede k Otci.
My se musíme snažit číst Boží slovo a Ježíšovo slovo ne mechanicky, nýbrž vykládat je s porozuměním, s pomocí teologické nauky a zejména biblické nauky, a činit tak s pomocí Ducha, což znamená ne soukromě, nýbrž v církvi. Písmo, Boží zjevení, je svěřeno církvi.
