13.6.2021, neděle – 11. během roku

Zásadní výpověď Písma je, že Boží království je blízko. To je naše naděje a naše životní jistota.

Mk 4,26-34

Boží království roste a posléze přináší plod a člověk do toho nemůže zasáhnout. Roste jako semeno a člověk ani neví jak. Je dílem Božím a člověk je do něj pozván. To je naše životní radost a naděje.

Království Boží nebo království nebeské je jeden z klíčových motivů Ježíšova kázání a Nového zákona, v němž se zmínka o Božím království objevuje více než stokrát, a to téměř výhradně v podobenstvích. Ježíš navazuje na starozákonní označení Boha jako Krále a svým posluchačům sděluje „radostnou zprávu“ (euangelion, evangelium) o tom, že toto království – tedy stav, kdy bude naplněna Boží vůle – je nablízku a mezi nimi. Stav, kdy bude naplněna Boží vůle je asi nejlepší vyjádřením toho, co je Boží království.

Boží království je uskutečněním nejhlubších tužeb každého člověka. Je to prostor pro jeho plný rozvoj, stav plného a konečného štěstí.

Když starozákonní věřící popisovali skutečnost Boží lásky a moci, používali pro Boha mezi mnohými označeními i titulu král. Rozvinutím této myšlenky byl pak výraz „Boží království“. Byl to pojem, s nímž Židé spojovali mnohá očekávání: příchod spravedlnosti, lásky a pokoje, konec zla, utrpení a smrti. Obsahoval to, v co doufali, jak jim to Bůh zaslíbil skrze proroky. Pro židy znamenalo i osvobození od římské nadvlády, tedy dávalo politickou naději.

Království Boží však není míněno politicky, neboť „není z tohoto světa. Křesťané je však chápou eschatologicky, jako něco, co roste mezi lidmi a v úplnosti se uskuteční na konci tohoto světa.

Boží království neustále existuje v Bohu. K člověku přišlo skrze Ježíše Krista, především jeho smrtí na kříži a zmrtvýchvstáním. Ježíšovo „kralování“ nemá ale nic společného s ryze pozemskými představami králů.

Hlásá království, které není z tohoto světa, království lásky; království, které nechce konkurovat žádným pozemským vládcům. Toto království dojde mezi lidmi svého definitivního naplnění při Ježíšově návratu ve slávě na konci časů.

Skutečnost Krista, vládce nebe a země je pro člověka zdrojem naděje: lidské struktury plné lži, zloby, intrik a nespravedlnosti převyšuje někdo, kdo na nás pohlíží s láskou. Je Králem - jediným, kterého se nemusíme obávat a kterému můžeme důvěřovat. Jedině s ním může náš život dojít proměny a naplnění.

GS 45: „Ježíš Kristus - Pán a Král - je cíl lidských dějin, bod, v němž se sbíhají tužby dějin a civilizace, střed lidského pokolení, radost všech srdcí a naplnění všech jejich tužeb. Jeho vzkřísil Otec z mrtvých, vyvýšil a umístil po své pravici...“

Papež František: Volejme po příchodu Božího království

V audienci 6.3.2019 se papež František zaměřil na invokaci modlitby Otčenáš „Přijď království tvé“. Tímto zvoláním křesťané vyjadřují, že Ježíše potřebují a touží, aby byl všude a stále uprostřed nás.

„Zasejme toto slovo do našich hříchů a pádů. Darujme ho lidem, kteří se cítí poraženi a ohýbají se pod tíhou života, darujme ho těm, kdo zažili více nenávisti než lásky, těm, kteří žili zbytečné dny, aniž by pochopili proč. Darujme ho těm, kdo bojovali za spravedlnost, všem mučedníkům dějin, těm, kteří dospěli k závěru, že bojovali zbytečně a že v tomto světě vládne zlo,“

Spolehněme se na Boha a volejme k němu: Přijď království tvé!