14.11.2021, neděle, 33. během roku

Mk 13,24-32

Až uvidíte, že se to děje, poznáte, že konec / ten čas je blízko, přede dveřmi.

Mk mluví o naléhavosti okamžiku. Konec je blízko, ten čas, čas konce je přede dveřmi. Už je otvírá.

Pro církev, přinejmenším církev v Evropě, je teď rozhodující čas. Buďto se přerodí v církev synodální, nebo je to její konec a čeká ji jen skomírání. My to můžeme ostatním státům ukázat. Zatímco biskupové mluví o 40 % katolíků v naší zemi, my víme, že je jich, že je nás desetkrát méně.

Papež František položil před církev otázku, zda je či není synodálním společenstvím, resp. co se má udělat, aby jím byla. Protože to je její jediná budoucnost.

Je evidentní, že moc není. Aby byla, o to se musí postarat celý Boží lid, protože ti, kteří stojí nahoře, kteří jsou v mocenských pozicích, o to moc zájem nemají. Chtějí pokračovat ve své patriarchální politice a udržet si své pozice, ze kterých mohou rozhodovat o ostatních.

Teď je příležitost to změnit.

Je na nás, lidí stojících v celku Božího lidu dole, na nejnižších pozicích (a já se k nim počítám), abychom pozvedli hlas a ukázali, že církev může být a je organizována na synodálním principu, tedy že se skládá z jednotlivých místních církvi, jejichž hlas je slyšet.

Že církev je synodální znamená, že všichni jdeme společnou cestou a že tu nejsou páni, kteří smějí rozhodovat a rozhodují za ostatní, že jsme opravdu Boží lid jdoucí dějinami, žijící z Božího slova a svátostí.

V Lk 17,21 říká Ježíš: Království Boží je mezi vámi, vy jste tím královstvím. To je stěžejní funkce laiků v církvi, Božího lidu, nás všech.