6.2.2022, neděle, 5. v mezidobí

Připomínáme se svátek Uvedení Páně do chrámu. Josef s Marií přinesli malého Ježíše do chrámu k předepsanému očišťování. Kristus je světlo, jež září historickému Izraeli a všemu lidstvu, jak dosvědčuje Simeon ve svém chvalozpěvu. Děkujme Bohu, že je světlem i pro nás …

Lk 5,1-11

O čem je dnešní úryvek? O lovení ryb? Nebo o získávání lidí pro víru v Boha, pro Krista? O církvi a o tom, jakým způsobem bude Církev růst?

Evangelia nemluví o rybářství a o tom, jak se chytají ryby, když se mluví o rybách, vždycky to má jiný význam. O lovení ryb tady vůbec nejde, jde o víru, o to, jak se dá člověk uchvátit a povolat Bohem, aby se stal pro druhé tím, kdo otvírá cestu k Bohu. Člověk není němá ryba, kterou by bylo možno prostě ulovit, nýbrž je svobodným tvorem.

Rybáři nechali všeho a šli za ním, když je Ježíš oslovil. Asi to nebylo tak snadné, všeho nechat a jít za Kristem, může to být velmi nesnadné pro tehdejší rybáře i pro nás.

Co to od nás žádá? Každý je jiný a od každého očekává Bůh něco jiného. Dobře pracovat, být věrný životnímu partnerovi, dobře vychovávat děti, sloužit svým bližním, být duchovním člověkem atd. Nebo naopak zříci se manželského života a žít zasvěceným životem jako řeholních či kněz. Ale jakou práci máme dělat, koho si máme vybrat za životního partnera, kolik máme mít dětí, k tomu nás Bůh nevyzývá, to nechává na našem svobodném rozhodování.

Událost s lovem ryb nám něco říká o růstu církve. Poroste takovým způsobem, tak rychle, až to skoro nebude pro apoštoly zvládnutelné. Církev roste, ale není to dílo lidské, lidské síly na to nestačí. Je třeba dát znamení společníkům v druhé lodi, aby jim pomohli, aby nám pomohli. Na hlásání evangelia není naštěstí člověk nikdy sám, vždycky jsou tady další svědkové víry, vždycky je tady církev.

Je třeba, abychom lovili tam, kam nás Pán pošle, a způsobem, jaký nám ukazuje, abychom tvořili církev, jakou Pán chce. Nyní to znamená, abychom byli církví synodální. To je průlom do pojetí církve, jaké bylo na počátku a jaké se pak po staletí nikdo neodvážil prosazovat, až papež František. On se tím nevzdává své papežské moci, nýbrž ji uplatňuje novým způsobem, který má silou Božího Ducha přivést celou církev blíž k Bohu. A my jdeme, doufám, s ním.