25.4.2021, neděle, 4. velikonoční – neděle Dobrého Pastýře. Neděle modliteb za povolání k duchovnímu stavu.
Děkujme Bohu za dar povolání, kterého se nám dostalo.
Jan 10,11-18
Svou pozornost dnes zaměřujeme na ty, které Bůh zvláštním způsobem povolává, aby zvláštním způsobem jemu patřili a jemu sloužili a svůj život jemu zasvětili. Zpravidla se tím myslí kněží a řeholnice a řeholníci. Toto je ale velmi zúžená představa o Božím povolání. Pokusme se tomu blíže porozumět.
Bůh oslovuje a povolává všechny lidi k tomu, aby byli dobrými lidmi a aby žili ve společenství s ním, a to v manželství a rodinném životě, jako svobodný, jako neženatý nebo neprovdaná z nedostatku příležitosti, jako jáhen spojující manželský život a kněžskou službu, jako kněz, jako řeholník či řeholnice. Je na člověku, jak Boží povolání bude uskutečňovat. Podle podmínek, podle příležitosti a možností se o tom rozhoduje člověk sám. Většina lidí žije v manželství, a to není povolání o nic menší než ke kněžství či řeholnímu životu. Být laikem v církvi je povolání náročné, vznešené a veliké a velmi důležité.
Já sám jsem prožil Boží povolání k tomu, abych byl k dispozici druhým lidem, abych jim sloužil v jejich potřebách. To nemělo původně nic společného s kněžstvím či řeholním životem, i když to bylo rozhodnutí pro život v celibátu. Život bez vlastní rodiny mi dával více možností, jak být lidem k dispozici.
To je Boží povolání, kterým se Bůh obrací ke každému člověku. Jakým způsobem se má konkretizovat a uskutečňovat, je věcí lidského svobodného rozhodování. Pro mě to posléze znamenalo rozhodnutí sloužit lidem jako kněz a posléze rozhodnutí stát se řeholníkem salesiánem. Ale pro jiného člověka to může znamenat třeba rozhodnutí vstoupit do manželství a mít vlastní rodinu. To není rozhodnutí o nic menší a o nic méně posvátné.
Jestliže se dnes máme zvlášť modlit za duchovní povolání, tak tedy za to, aby se lidé dobře rozhodovali, co budou v životě dělat. Nesnažíme se ovlivnit Boží vůli tomu, aby nasměroval více lidí k určité životní dráze.
Ježíš nám dnes v evangeliu říká: Já jsem dobrý pastýř. Dávám za ovce svůj život.
My, následovníci Ježíše, se snažíme dělat to, co dělal on. To platí o všech lidech nejrůznějších životních stavů. Tedy i my máme být dobrými pastýři pro své bližní, i my máme dávat svůj život za ovce. Není to vyhrazeno pro kněze nebo řeholníky.
Klerikalistické tendence v církvi vyzvedávaly kleriky, zejména kněze, a snižovaly laiky. To bylo ale zcela falešné a neodpovídalo to Božímu záměru a podstatě církve. Modleme se tedy dnes za duchovní povolání všech, a zvláště za rodiny a jejich děti. Některé doufejme přijmou duchovní službu v církvi.