26.12.2021, neděle, svátek Svaté rodiny
Liturgie nás uvádí do tajemství rodiny Marie, Josefa a Ježíše, která může být vzorem a posilou i pro dnešní rodiny. Všichni z nějaké rodiny pocházíme. Vzdejme Bohu chválu …
Lk 2,41-52
Těžkosti života Marii, Josefa a Ježíše neminuly. Začalo to Mariiným těhotenstvím. Josef musel přijmout, že on není tělesným otcem dítěte, které se mělo narodit. A potom porod dítěte v chudé stáji za trochu pohnutých okolností. V Betlémě přece byly hostince pro pocestné, ale ani pro těhotnou ženu v nich nebylo místo. A potom, podle Matoušova evangelia, musí tato rodina před Herodovým násilím prchat do Egypta. A uplyne nějaký čas, než se mohou vrátit domů.
Pak přijde Ježíš do puberty. Toto vývojové období mladého člověka se často popisuje jako čas, kdy rodiče začínají být obtížní. A v této fázi i Ježíš dává Marii a Josefovi najevo, že se od nich odloučí. Evangelium podle Lukáše o této kritické fázi referuje. A pak ještě později Ježíš vyzývá lidi, aby opustili svou rodinu a následovali ho. Když potom zemře na kříži a vstane z mrtvých, vytvoří zcela novou rodinu lidstva.
Když tedy mluvíme o Svaté rodině, tak nemáme na mysli jen idylu života Marie, Josefa a malého Ježíška, o jaké se zpívá v lidových koledách. Ježíš přece nezůstal malý. Máme tedy na mysli i dospělého Ježíše a jeho matku a možná Josefa, Ježíše se všemi zvláštnostmi jeho života.
Tuto rodinu držela pohromadě solidarita, praktická láska ve vzájemných vztazích, a to přes všechny těžkosti jejich soužití. Solidarita i tam, kde chování druhého nebylo srozumitelné. To je vidět zejména na Marii. Její láska k synovi ji vedla až ke kříži, na kterém umřel. Tak můžeme Mariinu lásku oslavit jako tu, která je vzorem pro rodiče všech časů, kteří také proti rodinným konfliktům mohou postavit pouze svou lásku, bezmocnou a slabou a zároveň mocnou.
V tom je nám svatá rodina vzorem a oporou, ne unylými city, které možná měli a možná neměli. O nich Písmo nic nevypovídá. Maria, patrně jako vdova, stála při svém synovi až do konce, i když smyslu jeho počínání, které ho dovedlo na kříž, patrně nerozuměla.
Ale láska nemusí všemu rozumět, a přesto může být živá a může dávat sílu.