Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.

Mt 22,1-14

Tento text obsahuje dvě podobenství. První mluví o pevné vůli svatební hostinu uspořádat, nabídnout spásu všem, přesto že první pozvaní ji odmítli.

Druhé podobenství se týká svatebního šatu. Pozvání je tak vzácné, že je třeba kvůli němu změnit všechno, nejen šaty, ale celý svůj život. A končí zvláštní větou: Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.

Co to znamená? Leckdo z toho vyvozuje, že vyvolených, spasených a zachráněných bude jen menšina lidí. Ale tomu odporuje samotné podobenství, které říká, že na svatební hostině byla spousta lidí, ale vyhozen byl pouze jeden. V tom je tedy zvláštní rozpor. Ježíšova slova tady stojí jakoby izolovaně od předchozího podobenství. Kdyby měla být v souladu s ním, musela by znít např.: Mnoho je povolaných a vyvolených, ale sem tam někdo je sice povolán, ale není vyvolen, je vyhozen ven.

Přesto se výrok o povolaných a vyvolených používal jako hrozba pro zbožné hříšníky, aby dodržovali přikázání, jinak jim hrozí peklo.

Jak je to tedy s množstvím těch, kteří budou či nebudou spaseni? A co to znamená nebýt vyvolen, být zavržen? Na různých místech v evangeliích se mluví o tom, že spasených bude jen málo, že úzkou branou projdou jen nemnozí. Jak se to srovnává se slovy o Božím milosrdenství pro každého člověka?

Tento výrok je možno zařadit mezi tzv. slova výzvy, varovná slova, jaká se v Písmu vyskytují častěji. Varování je zde jasné: Dejte si pozor, abyste nedopadli právě tak, abyste nevstoupili na hostinu v šatu nevhodném, v šatu poskvrněném hříchem, sobectvím, zlobou a nenávistí. Možnost, že někdo bude vyhozen ven, tu přece je. Ale na druhou stranu všichni ostatní na hostině se radují, ať to jsou lidé dobří či zlí.

Jaký bude trest pro toho, kdo neměl svatební šat? Pláč a skřípění zubů venku v temnotách. To je obraz. Janova Apokalypsa dává jinou odpověď. Mluví o druhé smrti v ohnivém močálu. Kdo odmítne Boha, toho potká definitivní smrt, definitivní zánik. Možná takoví lidé jsou, lidé, kteří se setkají s Bohem, ale rozhodnou se proti němu. Ale všichni ostatní se budou radovat z vlády Boží.

Tuto vládu Boží je třeba vidět už v tomto životě, a vidět ji může každý, neboť všichni jsou pozváni na svatbu, všichni jsme pozváni, ať jsme lidmi dobrými či zlými. Máme se radovat s ženichem a nevěstou a nemít strach, že by nás Král snad mohl vyloučit.