25.3.2021, čtvrtek – Zvěstování Páně

Dnešní svátek jsou malé Vánoce, nebo možná velké. Připomínáme si den, kdy se vtělil Boží Syn, kdy se stal člověkem, napřed tedy oplodněným lidským vajíčkem, pak embryem a plodem, aby se posléze narodil jako dítě. Dnešní datum bylo vypočteno tak, že od 25.12. se odečetlo devět měsíců.

Lk 1,26-38

Dnešní úryvek z evangelia mluví o víře a důvěře a zřejmě také o duchovním zrání.

Písmo nám nic neříká o dřívějším životě Panny Marie. Její reakce na andělovu nabídku, že se má stát matkou velikého krále, je ale překvapivá. Z Písma známe různé reakce na Boží povolání. Člověk se mu chce často vyhnout, vzpěčuje se nebo dokonce utíká pryč, jako Jonáš.

Panna Maria položila jen jeden technický dotaz, totiž jak se to stane, že bude těhotná, když nemá žádného muže. S Josefem zřejmě nepočítala, i když s ním byla zasnoubena. Dostala nějaké vysvětlení o Duchu svatém, zřejmě zcela nesrozumitelné, a řekla prostě ANO.

Ovšem to, že Panna Maria reagovala jednoznačně pozitivně, předpokládalo předchozí růst ve víře a v důvěře v Boha. Tento růst se asi přijetím její role Matky Božího Syna nezastavil, nýbrž pokračoval dál. Písmo mluví o radostných i bolestných událostech, které ji zasáhly a které mohla snést jenom jako člověk hluboké víry. Písmo mluví o tom, tak s Josefem našli ztraceného Ježíše v chrámě a pak o tom, jak stála pod křížem, na kterém Ježíš umíral.

Chvíle zvěstování také dokládá její schopnost porozumět tomu, co jí Bůh sděluje, a její odhodlání jednat podle toho. Bůh zřejmě oslovuje každého člověka, ale není samozřejmé, že každý vezme jeho hlas vážně a jedná důsledně podle něj.

Pokud jsme takové oslovení Bohem zažili, jistě si je pamatujeme. Ale možná, že nás teprve čeká.