Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Farnost Dolní Počernice

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Počernicích

Jak kostel vznikl a procházel stoletími? A jak vypadá dnes zvenku i uvnitř?

Začalo to ve středověku ...

Dolnopočernických kostel je nejstarší stavbou v Dolních Počernicích – stojí na svém místě zhruba 800 let. Kolem roku 1200 se tehdejší vlastník osady nad brodem přes Rokytku rozhodl postavit u svého dosud zřejmě dřevěného sídla vlastnický kostel. Nelze ovšem vyloučit, že kamenný kostelík nahradil na stejném místě starší dřevěnou církevní stavbu. Vzácností je, že se nejstarší kamenný kostelík dochoval téměř vcelku, ve dvou třetinách půdorysu nynější stavby, dodnes. Měl pravoúhlý závěr, ke kterému se připojovalo obdélné jednolodí. Nad závěrem (který se nazývá také kněžištěm nebo presbytářem) si lze představit klenbu podobnou dnešní, loď překrýval trámový strop nebo byla otevřená přímo do krovu. Neodmyslitelnou součástí románského vlastnického kostelíka byla západní tzv. panská tribuna, na kterou vstupoval počernický pán se svou rodinou, obvykle po dřevěné lávce přímo z přilehlého sídla. Zatímco vnitřek kostelíka byl omítnutý, vybílený a možná zdobený malbou, na jeho vnějšku se uplatňovaly řady režných pískovcových kvádrů. Kdy přesně byl kostelík postaven, již nevíme. Starobylé zasvěcení Panně Marii i jeho jednoduchý půdorys by mohly svědčit o 2. polovině dvanáctého století. Nelze ovšem vyloučit, že vyrostl o málo později za účasti stavební hutě, budující mezi lety 1226 až 1236 pro pražského biskupa Jana II. kostel svatého Bartoloměje v blízkých Kyjích. Ve společném zděném hrazení zůstal počernický kostel zřejmě i ve čtrnáctém století, kdy se sousední feudální sídlo proměnilo v kamennou tvrz vrcholného středověku. Kostelní loď byla v té době prodloužena na svůj dnešní půdorys. Důvodem byl zřejmě rostoucí počet osadníků a poddaných při sídle a dvorci. Kostel byl tehdy v souvislosti s přístavbou patrně již celý omítnut, románskou panskou tribunu nahradila nová tribuna gotická.

Church_of_the_Assumption_of_the_Virgin_Mary_in_Dolní_Počernice_(3264)

V roce 2004 byly objeveny v presbytáři románské nástěnné malby z první poloviny 13. století. Malby byly v letech 2010 - 2014 zrestaurovány Miroslavem Koželuhem. (text a foto převzaty z https://cs.wikipedia.org)

Stopy gotiky, renesance, baroka a klasicismu

Pozdní gotika se po husitských válkách přihlásila další velkou proměnou kostela, když vztyčila při jeho severním boku dnešní dominantu obce – mohutnou věž z lomového kamene. Po přestavbě sousední tvrze, při níž zanikla její starší věž, získala nová kostelní věž i funkcí útočištěm místního pána v době nebezpečí a konfliktům. Renesanční překlenutí kostelní lodi s trojicí křížových polí s výraznými „hřebínky“ na hranách, nutno připsat Matěji Hůlkovi, který vlastnil Počernice od r. 1562. Existence raně barokních bočních oltářů souvisí snad s opravami kostela koncem sedmnáctého století, V roce 1734 byl do věže umístěn velký zvon o váze 290 liber (asi 150 kg) za 180 zlatých od zvonaře Zachariáše Ditricha z Prahy. V roce 1743 byl zakoupen dnešní hlavní oltář, který stál 275 zlatých. Roku 1794, kdy se po baroku prosazuje klasicismus, byla kostelní věž zvýšena o dnešní poslední zděné patro a opatřena novou helmicí s lucernou. Téměř současně se připomínají i věžní hodiny. Nové varhany na kostelní kůr, někdejší panskou tribunu, byly instalovány v roce 1848. Když roku 1855 statek i Dolní Počernice zakoupila paní Elisabeth von Dercsenyi, začala ihned obnovovat a opravovat zámecké a hospodářské objekty a v roce 1861 došlo i na zdejší kostel.

Devatenácté a dvacáté století

Renovace kostela byla provedena v roce 1865 stavitelem Hofmannem z Vysočan a stála 8000 zlatých. Dnešní podoba je převážně dílem novorománské úpravy z let 1886–87, oltáře: barokní, s vloženými novodobými obrazy. Větší úpravy interiéru kostela se realizovaly v roce 1904, týkaly se však převážně jen nové výmalby, přičemž se zjišťovalo, nejsou-li pod omítkou staré fresky. Příliš vysoká mřížka před oltářem byla nahrazena nižší dřevěnou s kuželkami a v klenbě sakristie v podvěží se prorazil otvor pro provaz umíráčku (za který se do té doby tahalo venku před vstupem do kostela). V roce 1911 se opravovala kostelní dlažba, kříž s makovicí na věži byl nově pozlacen dvojitým dukátovým zlatem a na střechu byla dána nová břidlice. Poslední renovaci pláště kostela byl opět poněkud nešetrná k dochovaným historickým detailům. V současné době jsme však svědky významného zhodnocení této nejstarší a nejcennější architektury v naší obci, která spočívá v jejím novém slavnostním nasvícení.