6.12.2020, neděle, 2. adventní B

Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! To je výzva dnešní neděle. Pán přichází, vyjděme mu vstříc.

Mk 1,1-8

Komu je určena výzva u proroka Izaiáše a na začátku Markova evangelia: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky?

29.11.2020, neděle, 1. adventní B

Mk 13,33-37

Začíná advent, doba ticha a klidu, doba těšení na vánoce. Ale zároveň začíná výzvou „Bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den“. To je jakési varování, ale přesto je advent časem zvláštní radosti.

22.11.2020, neděle Ježíše Krista Krále

Mt 25,31-46

Ježíš řekl svým učedníkům: "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn a budou před něj shromážděny všechny národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Tu řekne král těm po své pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.'

15.11.2020, neděle 33A

Dobře jsi hospodařil s tím, co jsi dostal. Pojď se radovat se svým pánem.

Mt 25,14-30

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství:
„Jeden člověk se chystal na cesty: zavolal si služebníky a svěřil jim svůj majetek. Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který dostal pět hřiven, hned šel, podnikavě jich využil a vyzískal pět dalších. Stejně i ten, který dostal dvě, vyzískal dvě další. Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi jámu a peníze svého pána ukryl.

32. neděle v mezidobí, cyklus A

Mt 25,1-13

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: „Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. Pošetilé vzaly sice lampy, ale nevzaly s sebou olej, prozíravé si však vzaly s lampami také do nádobek olej. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly. Uprostřed noci se strhl křik: `Ženich je tady! Jděte mu naproti!' Tu všechny ty panny vstaly a začaly si upravovat lampy.

31. neděle v mezidobí, cyklus A, slavnost Všech svatých

Mt 5,1-12a

„Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je: „Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.““

30. neděle v mezidobí, cyklus A

Miluj Boha a miluj bližního – to je základ našeho náboženského postoje a života, největší přikázání.

Mt 22,34-40

Když se farizeové doslechli, že (Ježíš) umlčel saduceje, shromáždili se a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl uvést do úzkých a zeptal se: "Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?" Odpověděl mu: "`Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.' Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.

29. neděle v mezidobí, cyklus A

Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.

Mt 22,15-21

Farizeové odešli od Ježíše a uradili se, jak by ho chytili za slovo. Poslali k němu své učedníky zároveň s herodovci, aby mu řekli: „Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a že učíš cestě k Bohu podle pravdy. Nedbáš lidských ohledů, nehledíš totiž na to, čím kdo je. Pověz nám tedy: Co myslíš, je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?“ Ježíš prohlédl jejich zlý úmysl a odpověděl: „Co mě pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz, kterým se platí daň!“ Podali mu denár. Zeptal se jich: „Čí je to obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“

Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.

Mt 22,1-14

Tento text obsahuje dvě podobenství. První mluví o pevné vůli svatební hostinu uspořádat, nabídnout spásu všem, přesto že první pozvaní ji odmítli.

Druhé podobenství se týká svatebního šatu. Pozvání je tak vzácné, že je třeba kvůli němu změnit všechno, nejen šaty, ale celý svůj život. A končí zvláštní větou: Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.