Pondělí 9. 9. 2024 – 23. týden v mezidobí

1 Kor 5,1-8

Bratři! Proslýchá se, že je u vás nemravnost, a to taková, jaká (se nevyskytuje) ani u pohanů, že totiž
někdo žije s manželkou vlastního otce. A vy jste přitom ještě nadutí, místo abyste byli zarmouceni a
odstranili ze svého středu toho, kdo se dopustil takového činu. Já jsem sice tělesně od vás daleko, ale
duchem jsem mezi vámi a pronesl jsem už rozsudek – jako bych byl mezi vámi – nad tím, kdo udělal
něco takového. Shromážděte se ve jménu (našeho) Pána Ježíše – já budu duchovně přitom – a mocí
našeho Pána Ježíše ať je ten člověk vydán satanovi, aby tak tělo bylo důkladně ztrestáno, ale duch aby
byl zachráněn v onen den Páně.

Neděle 8. 9. 2024 – 23. neděle v mezidobí

Iz 35,4-7a

Malomyslným řekněte: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“ Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

Sobota 7. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 4,6-15

Bratři, to, co bylo napsáno (o věrozvěstech), vztahuji na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás
poučili, že nemáte v ničem nadsazovat. Nikdo ať nevynáší jednoho (kazatele) na úkor druhého. Vždyť
kdo může o tobě říci, že jsi něco víc? Máš něco, co bys nedostal? A když jsi dostal, proč se
vychloubáš, jako bys to nedostal? Už máte všeho dost, (na duchovní dary) jste už bohatí, už jste se
dostali do (nebeského) království – my však dosud ne! Kéž byste (v něm) už začali vládnout, abychom
tam směli s vámi začít vládnout i my. Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh poslední místo,
jako bychom byli odsouzeni na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly a lidi. My jsme blázni
pro Krista, vy však křesťané rozumní. My jsme slabí, ale vy jste silní. Vy jste ve vážnosti, ale námi se
pohrdá. Ještě i nyní trpíme hlad a žízeň, nemáme se do čeho obléci, jsme biti, honí nás z místa na
místo, lopotíme se prací vlastních rukou. Tupí nás, a my jim přejeme všecko nejlepší. Pronásledují nás,
a my to trpělivě snášíme. Pomlouvají nás, a my pro ně máme jen laskavá slova. Jsme jak odpadky,
které lidé odhazují; všichni námi pohrdají, a to ještě i teď. Nepíšu to, abych vás zahanbil, ale
napomínám vás jako svoje milované děti. Neboť i kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské
víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval evangelium, stal jsem se já vaším otcem v
Kristu Ježíši.

Pátek 6. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 4,1-5

Bratři! Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. A když tedy
někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí. Mně na tom pramálo
záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe
neposuzuji. Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně
patří Pánu. Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou
dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý
dostat od Boha chválu.

Čtvrtek 5. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 3,18-23

Bratři! Ať se nikdo neklame! Domnívá-li se někdo z vás, že je moudrý, jak to chce tento svět, musí se
napřed stát „pošetilým“. Jenom tak se stane moudrým. Moudrost totiž, jak ji chce tento svět, je v očích
Božích pošetilost. Stojí přece v Písmu: ‚Bůh chytá moudré v jejich chytráctví‘, a dále: ‚Pán zná plány
moudrých: nejsou k ničemu.‘ Proto ať se nikdo nechlubí lidmi. Všecko je přece vaše: Pavel, Apollos i
Petr, svět, život i smrt, to, co už tady je, i to, co teprve přijde, všecko je vaše. Vy však patříte Kristu a
Kristus Bohu.

Středa 4. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 3,1-9

Bratři, já jsem s vámi nemohl mluvit jako s lidmi duchovními, ale jako s tělesnými, jako s dětmi nedospělými v křesťanské víře. Krmil jsem vás mlékem, ne tuhým pokrmem, protože byste ho nebyli snesli. Dokonce ani teď ho ještě nesnášíte, protože jste pořád ještě tělesní. Neboť je-li mezi vámi žárlivost a spory, nejste dosud tělesní, nechováte se lidsky? Říká-li totiž jeden: „Já držím s Pavlem“, druhý zase: „Já s Apollem“, nesmýšlíte po lidsku? Vždyť co je Apollos? A co Pavel? Jen služebníci, kteří vás přivedli k víře, a každý (má jen tolik), kolik mu dal Pán. Já jsem zasadil, Apollos zalil, ale Bůh dával vzrůst. Takže neznamená nic ani ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, protože on dává vzrůst. Kdo sází a kdo zalévá jsou si rovni, a každý z nich vezme vlastní odměnu podle své námahy. Jsme totiž Boží spolupracovníci, vy jste Boží pole, Boží stavba.

Úterý 3. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 2,10b-16

Bratři! Duch zkoumá všecko, i hlubiny Boží. Kdo z lidí zná lidské nitro? Jen lidský duch, který je v člověku. Tak ani Boží nitro nezná nikdo, jen Duch Boží. My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který vychází z Boha. Tak můžeme poznat, co všecko nám Bůh dal darem. O tom také mluvíme – ne ovšem slovy, kterým učí lidská moudrost, ale tak, jak tomu učí Duch, takže nauku pocházející od Ducha také vyjadřujeme řečí od něho vnuknutou. Ovšem člověk se schopnostmi pouze přirozenými nepřijímá ty pravdy, které pocházejí od Božího Ducha. Zdají se mu hloupé a nemůže je pochopit, protože ty věci se dají posoudit jen s pomocí Ducha. Ale člověk produchovnělý může vynést úsudek o všem, sám však nepodléhá úsudku nikoho. Neboť ‚kdo poznal myšlenky Páně tak, že by ho mohl poučovat?‘ Avšak naše myšlenky jsou myšlenky Kristovy.

Pondělí 2. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 2,1-5

Bratři, když jsem k vám přišel hlásat svědectví o Bohu, nepřišel jsem s nějakou zvláštní výřečností nebo moudrostí. Rozhodl jsem se totiž, že u vás nechci znát nic jiného než Ježíše Krista, a to ukřižovaného. Vystupoval jsem u vás se skleslou náladou, se strachem a obavami. A moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování Ducha a moci. To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.

Neděle 1. 9. 2024 – 22. neděle v mezidobí

Dt 4,1-2.6-8

Mojžíš řekl lidu toto: „Nyní, Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, která vás učím zachovávat, abyste žili a šli obsadit zemi, kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců. Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete, ale budete zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám přikazuji. Zachovávejte je a plňte, neboť tak budete v očích národů moudří a rozumní: uslyší o všech těchto nařízeních a řeknou: Skutečně moudrý a rozumný je tento velký národ! Neboť kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme. A kde je tak velký národ, který by měl spravedlivá nařízení a ustanovení, jako je celé toto zákonodárství, které já vám dnes prohlašuji.“

Sobota 31. 8. 2024 – 21. týden v mezidobí

1 Kor 1,26-31

Jen se podívejte, bratři, komu se u vás dostalo povolání! Není tu mnoho moudrých (lidí) podle lidských měřítek, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených. A přece: ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil moudré, a ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, a ty, které svět má za neurozené a méněcenné, dokonce i ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou „něco“, aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet. A od něho pochází to, že jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám Bůh poslal jako (dárce) moudrosti, spravedlnosti, posvěcení a vykoupení. Tak se splnilo, co je v Písmu: `Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.'