Úterý 20. 8. 2024 – 20. týden v mezidobí

Ez 28,1-10

Hospodin mě oslovil: „Synu člověka, řekni tyrskému vladaři: Tak praví Pán, Hospodin: Tvé srdce zpyšnělo a říká: ‚sem bůh, na božím trůnu bydlím uprostřed moře.‘ Přestože jsi člověk, a žádný bůh, pokládal ses za Boha. Hle, jsi moudřejší než Daniel; nic tajného není před tebou skryto. Svou moudrostí a chytrostí sis zjednal bohatství; zlato a stříbro jsi shromáždil do svých pokladnic. Svou velikou moudrostí, svým obchodem jsi rozmnožil své bohatství, pro ně zpyšnělo tvé srdce. Proto tak praví Pán, Hospodin: Poněvadž se pokládáš za Boha, hle – přivedu na tebe cizince, nejsurovější z národů, vytáhnou meč na tvoji bezpečnost, moudrost, znesvětí tvé povýšené chování. Svrhnou tě do propasti, skončíš ukrutnou smrtí těch, kdo byli zabiti v hlubině moří. Či řekneš před svými vrahy: ‚Jsem bůh‘? Jsi člověk, a žádný bůh, v moci těch, kdo tě zabijí. Rukou cizinců zemřeš smrtí neobřezanců, neboť já jsem tak řekl“ – praví Pán, Hospodin.

Pondělí 19. 8. 2024 – 20. týden v mezidobí

Ez 24,15-24

Hospodin mě oslovil: „Synu člověka, náhlou ranou ti odejmu potěšení tvých očí; nesmíš však naříkat ani plakat, nesmíš prolévat slzy. Jen tiše vzdychej, neoddávej se smutku, oviň si hlavu turbanem, na nohou nos sandály, nezahaluj svůj vous, nejez chléb nářku!“ Ráno jsem mluvil k lidu, večer pak mi zemřela žena a druhý den ráno jsem udělal, jak mi bylo rozkázáno. Tu mi řekli lidé: „Nechtěl bys nám oznámit, co tyto věci znamenají? Děláš je pro nás?“

Neděle 18. 8. 2024 – 20. neděle v mezidobí

Př 9,1-6

Moudrost si zbudovala palác, opřela jej o sedm sloupů. Pobila dobytek, smísila víno, připravila také svůj stůl. Poslala své služebnice volat z vyvýšenin města: Kdo je nezkušený, ať sem přijde, kdo je bez rozvahy, toho chci učit. Pojďte, můj pokrm jezte, víno, mnou nalité pijte! Nechte dětinství, a budete žít, po cestě poznání choďte!

Sobota 17. 8. 2024 – 19. týden v mezidobí

Ez 18,1-10.13b.30-32

Hospodin mě oslovil: „Co je vám, že stále opakujete o izraelské zemi toto přísloví? ‚Otcové jedli nezralé hrozny a synům z toho trnou zuby.‘ Jako že jsem živ – praví Pán, Hospodin – nebude už nikdo v Izraeli, kdo by toto přísloví opakoval. Hle, mně náleží všichni: život otce jako život syna. Zemře ten, kdo zhřeší!

Pátek 16. 8. 2024 – 19. týden v mezidobí

Ez 16,1-15.60.63

Hospodin mě oslovil: „Synu člověka, připomeň Jeruzalému jeho hanebnosti. Řekneš: Tak praví Pán, Hospodin, Jeruzalému: Celý tvůj původ je z kananejské země: tvůj otec byl Amorita, tvá matka byla Chetitka. Když ses narodila, když jsi přišla na svět, nebyla ti odříznuta pupeční šňůra, vodou k očištění jsi nebyla umyta, nebyla jsi potřena solí ani zavinuta v plenky. Nikdo na tebe nepohlédl se slitováním, aby ti věnoval aspoň něco z této péče pro milosrdenství s tebou.

Zj 11,19a;12,1.3-6a.10ab

Boží chrám v nebi se otevřel a ukázala se v něm archa jeho úmluvy. Pak se objevilo na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy. Potom se objevilo na nebi další znamení: veliký ohnivě rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy a na každé hlavě měl čelenku. Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. Ten drak se postavil před ženu, která měla rodit, aby pohltil její dítě, jakmile ho porodí. A porodila syna, chlapce, toho, který má vládnout všem národům železným prutem. Avšak její dítě bylo uchváceno do nebe k Bohu, k jeho trůnu. Žena pak uprchla na poušť, kde měla místo připravené od Boha. Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi: „Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému.“

Středa 14. 8. 2024 – 19. týden v mezidobí

Ez 9,1-7; 10,18-22

Hospodin volal velikým hlasem: „Přiblížili se ti, kteří mají potrestat město a každý má v ruce smrtící nástroj.“ A hle – šest mužů přicházelo cestou od hořejší brány, která směřuje k severu, a každý měl svůj nástroj zhouby v ruce. S nimi byl jeden muž, oděný lněným rouchem, a měl po boku písařské potřeby; vešli a postavili se vedle měděného oltáře.

Úterý 13. 8. 2024 – 19. týden v mezidobí

Ez 2,8-3,4

Tak praví Hospodin: „Ty, synu člověka, slyš, co ti pravím, a nebuď vzpurný jako toto vzpurné plemeno; otevři ústa a jez, co ti dám.“ Viděl jsem ruku vztaženou ke mně, a v ní svinutou knihu. Rozvinul ji přede mnou; byla popsána uvnitř i zvenčí. Byly v ní napsány žalozpěvy, vzdechy a bědy. Tu mi řekl: „Synu člověka, cokoli se ti dostane, jez; sněz tuto knihu a jdi a mluv k synům Izraele!“ Když jsem otevřel ústa, dal mi sníst tu knihu a řekl mi: „Synu člověka, nasyť své břicho a naplň své útroby touto knihou, kterou ti dávám!“ Snědl jsem ji a zesládla mi v ústech jako med. Pak mi řekl: „Synu člověka, jdi k Izraelovu domu a mluv k nim moje slova.“

Pondělí 12. 8. 2024 – 19. týden v mezidobí

Ez 1,2-5.24-28

Pátého dne měsíce – byl to pátý rok zajetí krále Jojachina – oslovil Hospodin kněze Ezechiela, syna Buziova, v Chaldejsku u řeky Kebaru a zde na něm spočinula Hospodinova ruka. Měl jsem vidění: Hle, od severu přicházel bouřlivý vichr, veliký mrak; v něm kol dokola zář a plápolající oheň a z něho zářilo cosi jako blyštící se kov; uprostřed toho bylo vidět čtvero jakýchsi živých bytostí. Jejich vzhled: měly lidskou podobu.

Neděle 11. 8. 2024 – 19. neděle v mezidobí

1 Král 19,4-8

Eliáš šel na poušť asi den cesty. Šel si sednout pod jednu kručinku, přál si smrt a zvolal: „Už je toho dost, Hospodine, vezmi si můj život, neboť nejsem lepší než moji otcové!“ Lehl si a pod tou kručinkou usnul. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň, jez!“ Podíval se, a hle – u jeho hlavy chléb upečený na rozžhaveném kameni a džbán vody. Najedl se a napil a znovu usnul. Hospodinův anděl se vrátil podruhé, dotkl se ho a řekl: „Vstaň a najez se, neboť cesta by pro tebe byla příliš dlouhá.“ Vstal, najedl se a napil a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorebu.