Články a informace pro potěchu ducha

Pátek 13. 9. 2024 – 23. týden v mezidobí

1 Kor 9,16-19.22b-27

Bratři! Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal. Odměnu bych mohl čekat, kdybych to dělal z vlastního popudu. Když to však dělám proto, že to mám nařízeno, plním jen úkol, který mi byl svěřen. Jaká je tedy moje odměna? To, že hlásám evangelium, a nic za to nechci, takže se vzdávám práva, které mi evangelium poskytuje. Jsem nezávislý na všech, a přece jsem udělal ze sebe služebníka všech, abych tak získal tím větší počet lidí. Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. A to všechno dělám proto, abych zároveň s nimi získal podíl (v dobrech) evangelia. Nevíte, že při běhu na závodišti sice všichni (závodníci) běží, ale cenu že získá jenom jeden? Běžte tak, abyste jí dosáhli! Kdo se však chce zúčastnit nějakého závodu, zachovává ve všem zdrženlivost. Oni to dělají, aby získali věnec pomíjející, ale my věnec nepomíjející! Já tedy také běžím o závod, ale ne jen tak bez cíle, i já zápasím pěstí, ale ne tak jako bych jen bil do vzduchu. Držím však svoje tělo v tuhé kázni a podrobuji si ho, aby se snad nestalo, že bych kázal druhým, a sám byl přitom zavržen.

Čtvrtek 12. 9. 2024 – 23. týden v mezidobí

1 Kor 8,1b-7.10-13

Bratři! Poznání vede k domýšlivosti, ale láska vzdělává. Jestliže si někdo na svém poznání zakládá, nemá ještě poznání, jaké se patří. Kdo však miluje Boha, ten je od něho vyvolen. Pokud jde o požívání masa z modlářských obětí: Víme, že není na světě žádná modla, která by byla Bohem. Neboť i když jsou na nebi i na zemi takzvaní „bohové“ – a skutečně (se mluví) o mnoha „bozích“ a mnoha „pánech“ – ale pro nás je jeden Bůh: Otec, od něhož pochází všechno a pro něhož jsme tu i my; a máme jednoho Pána: Ježíše Krista, skrze něhož povstalo všechno, i my. Ale všichni to poznání nemají. Někteří totiž byli dosud zvyklí uctívat modly a jedí to maso jako maso z obětí. Pak se ovšem jejich svědomí poskvrňuje, protože je dosud slabé. Jestliže někdo vidí tebe, který máš (správné) poznání, jíst v (pohanském) chrámě, nenarušíš jeho svědomí, dosud slabé, že bude to maso jíst jako maso z obětí? A tak to tvé poznání strhne do záhuby toho slabého člověka, bratra, za kterého Kristus umřel. Když tedy takovým způsobem hřešíte proti bratrům a zraňujete tím jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu. Proto

Středa 11. 9. 2024 – 23. týden v mezidobí

1 Kor 7,25-31

Bratři! O pannách mi Pán nedal žádný příkaz. Ale dávám radu, protože jsem dosáhl od milosrdného Pána toho, že se mi může věřit. Myslím tedy, že je to dobré pro nynější strasti – ano, je to pro člověka dobré, aby zůstal tak, jak je. Jsi vázán k manželce? Nevyhledávej rozluku. Jsi svobodný? Nehledej si ženu. Ale i když se oženíš, nehřešíš, a vdá-li se některé děvče, nehřeší. Takoví lidé však budou mít tělesná trápení, a toho bych vás chtěl ušetřit. Ale říkám, bratři, toto: Čas je krátký. Proto ti, kdo mají manželku, ať žijí, jako by ji neměli, a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho nevyužívali, neboť tento viditelný svět pomíjí.

Úterý 10. 9. 2024 – 23. týden v mezidobí

1 Kor 6,1-11

Bratři! Když má někdo z vás s druhým spor, nestyděl by se dovolávat práva u pohanů, místo u křesťanů? Což nevíte, že křesťané budou soudit svět? A jestliže soud nad světem je ve vašich rukou, nejste hodni soudit maličkosti? Nevíte, že budeme soudit anděly? Čím spíše všední věci! Máte-li běžné spory, ustanovte za rozhodčí ty, kteří v církevní obci nic neznamenají. Styďte se, že k vám musím takto mluvit. Copak není mezi vámi žádný moudrý člověk, který by mohl rozsoudit své bratry? Místo toho se však bratr soudí s bratrem, a to ještě před nevěřícími! Vůbec už to je u vás zlořád, že mezi sebou vedete soudy. Proč raději nesnášíte bezpráví? Proč raději netrpíte škodu? Ale místo toho sami působíte bezpráví a škodu, a to bratřím! Nebo nevíte, že nespravedlivým se nedostane podílu v Božím království? Nemylte se! Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zhýralci, ani lidé zvrácení, ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani utrhači, ani lupiči nebudou mít v Božím království účast. A takoví bývali někteří z vás. Ale dali jste se obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni pro jméno Pána Ježíše Krista a skrze Ducha našeho Boha.

Pondělí 9. 9. 2024 – 23. týden v mezidobí

1 Kor 5,1-8

Bratři! Proslýchá se, že je u vás nemravnost, a to taková, jaká (se nevyskytuje) ani u pohanů, že totiž
někdo žije s manželkou vlastního otce. A vy jste přitom ještě nadutí, místo abyste byli zarmouceni a
odstranili ze svého středu toho, kdo se dopustil takového činu. Já jsem sice tělesně od vás daleko, ale
duchem jsem mezi vámi a pronesl jsem už rozsudek – jako bych byl mezi vámi – nad tím, kdo udělal
něco takového. Shromážděte se ve jménu (našeho) Pána Ježíše – já budu duchovně přitom – a mocí
našeho Pána Ježíše ať je ten člověk vydán satanovi, aby tak tělo bylo důkladně ztrestáno, ale duch aby
byl zachráněn v onen den Páně.

Neděle 8. 9. 2024 – 23. neděle v mezidobí

Iz 35,4-7a

Malomyslným řekněte: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“ Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

Sobota 7. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 4,6-15

Bratři, to, co bylo napsáno (o věrozvěstech), vztahuji na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás
poučili, že nemáte v ničem nadsazovat. Nikdo ať nevynáší jednoho (kazatele) na úkor druhého. Vždyť
kdo může o tobě říci, že jsi něco víc? Máš něco, co bys nedostal? A když jsi dostal, proč se
vychloubáš, jako bys to nedostal? Už máte všeho dost, (na duchovní dary) jste už bohatí, už jste se
dostali do (nebeského) království – my však dosud ne! Kéž byste (v něm) už začali vládnout, abychom
tam směli s vámi začít vládnout i my. Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh poslední místo,
jako bychom byli odsouzeni na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly a lidi. My jsme blázni
pro Krista, vy však křesťané rozumní. My jsme slabí, ale vy jste silní. Vy jste ve vážnosti, ale námi se
pohrdá. Ještě i nyní trpíme hlad a žízeň, nemáme se do čeho obléci, jsme biti, honí nás z místa na
místo, lopotíme se prací vlastních rukou. Tupí nás, a my jim přejeme všecko nejlepší. Pronásledují nás,
a my to trpělivě snášíme. Pomlouvají nás, a my pro ně máme jen laskavá slova. Jsme jak odpadky,
které lidé odhazují; všichni námi pohrdají, a to ještě i teď. Nepíšu to, abych vás zahanbil, ale
napomínám vás jako svoje milované děti. Neboť i kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské
víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval evangelium, stal jsem se já vaším otcem v
Kristu Ježíši.

Pátek 6. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 4,1-5

Bratři! Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. A když tedy
někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí. Mně na tom pramálo
záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe
neposuzuji. Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně
patří Pánu. Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou
dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý
dostat od Boha chválu.

Čtvrtek 5. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 3,18-23

Bratři! Ať se nikdo neklame! Domnívá-li se někdo z vás, že je moudrý, jak to chce tento svět, musí se
napřed stát „pošetilým“. Jenom tak se stane moudrým. Moudrost totiž, jak ji chce tento svět, je v očích
Božích pošetilost. Stojí přece v Písmu: ‚Bůh chytá moudré v jejich chytráctví‘, a dále: ‚Pán zná plány
moudrých: nejsou k ničemu.‘ Proto ať se nikdo nechlubí lidmi. Všecko je přece vaše: Pavel, Apollos i
Petr, svět, život i smrt, to, co už tady je, i to, co teprve přijde, všecko je vaše. Vy však patříte Kristu a
Kristus Bohu.

Středa 4. 9. 2024 – 22. týden v mezidobí

1 Kor 3,1-9

Bratři, já jsem s vámi nemohl mluvit jako s lidmi duchovními, ale jako s tělesnými, jako s dětmi nedospělými v křesťanské víře. Krmil jsem vás mlékem, ne tuhým pokrmem, protože byste ho nebyli snesli. Dokonce ani teď ho ještě nesnášíte, protože jste pořád ještě tělesní. Neboť je-li mezi vámi žárlivost a spory, nejste dosud tělesní, nechováte se lidsky? Říká-li totiž jeden: „Já držím s Pavlem“, druhý zase: „Já s Apollem“, nesmýšlíte po lidsku? Vždyť co je Apollos? A co Pavel? Jen služebníci, kteří vás přivedli k víře, a každý (má jen tolik), kolik mu dal Pán. Já jsem zasadil, Apollos zalil, ale Bůh dával vzrůst. Takže neznamená nic ani ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, protože on dává vzrůst. Kdo sází a kdo zalévá jsou si rovni, a každý z nich vezme vlastní odměnu podle své námahy. Jsme totiž Boží spolupracovníci, vy jste Boží pole, Boží stavba.