Neděle 10. 1. 21 Slavnost Křtu Páně

Iz 55,1-11

Toto praví Hospodin: "Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte bez stříbra a zdarma víno a mléko! Proč odvažovat stříbro za to, co není chléb, svůj výdělek za to, co nesytí? Slyšte mě a budete hodovat, vychutnávat tučná jídla! Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Uzavřu s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech (daných) Davidovi. Hle, národům jsem ho ustanovil zákonodárcem, knížetem a vládcem kmenů. Přivoláš národ, který neznáš, a národy, které tě neznaly, přiběhnou k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, kvůli Svatému Izraele, který tě oslavil. Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať (změní) své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští, neboť nejsou mé myšlenky myšlenkami vašimi ani vaše chování není podobné mému - praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smýšlení od smýšlení vašeho. Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zemi a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal."

Skutečně útěšný text: Bůh nabízí svou přítomnost, nabízí novou budoucnost, a to lidem, kteří jsou ještě v babylonském zajetí. Bůh Izraele, tedy i náš Bůh, je Bohem otevřené budoucnosti. Bůh „myslí a jedná“ v jiných rozměrech než člověk. Člověk spoléhá na své výpočty, na to, co může obsáhnout svou racionalitou a zkušeností, Bůh má v ruce celek, on chce pro člověka skutečné dobro a to také dokáže prosadit, i když to člověk není schopen chápat. Člověk musí udělat jen jedno jediné: obrátit se k Bohu tváří a opustit své zahledění do minulosti, a to jako jednotlivec i jako společenství.

1 Jan 5,1-9

Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje Boha Otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání. Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra. Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda. Jsou tři svědkové: Duch, voda a krev, a ti tři jsou zajedno. Když přijímáme svědectví lidské, tím větší (platnost) má svědectví Boží. To je totiž svědectví Boží, které Bůh vydal o svém Synu.

Tak trochu hovor kruhem. Autor začíná shrnovat to, o čem mluvil v celém listě. Láska k Bohu není založena na emocích, nýbrž na skutečném životě v respektu k Boží lásce k člověku. Co znamená, že nad světem vítězí ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? O jaké vítězství jde? Ten, kdo uvěřil v Boží lásku, jež mu je nabídnuta v Ježíši Kristu, ten už nemůže otročit světu v janovském smyslu slova, ten už se nenechá smýkat všelijakými nezřízenými žádostmi, ten už překročil práh svého sobectví. To je vítězství nad světem – nad světem sobectví, mamonu, touhy po slávě, moci a sebezajištění.  

Mk 1,6b-11

Jan kázal: "Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým." V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a dal se od Jana v Jordáně pokřtít. Hned jak vystupoval z vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se na něho snáší Duch jako holubice. A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!"

Ježíš se nechal pokřtít v Jordáně od Jana Křtitele. Otázkou proč se zabývali lidé už ve starověku, jak o tom svědčí apokryfní evangelium Nazorejců z 1. pol. 2. století. On přece žádné odpuštění hříchu nepotřeboval! Ježíšův křest v Jordánu má dvě dimenze: Ježíš se solidarizuje s lidmi, kteří jsou si vědomi toho, že nemohou spoléhat na nic jiného než na Boží milost a odpuštění, tím ve skutečnosti předjímá celé své poslání, završené na Golgotě. Druhá dimenze je Boží přítomnost a sdělení: „Ty jsi můj milovaný syn.“, což je opět situace, která předjímá zjevení na hoře Proměnění a závěr Ježíšova života na Golgotě a jeho zmrtvýchvstání. Ježíš je milovaným Synem Božím, který naplňuje Otcovu lásku k lidem svou solidarizací s nimi až k smrti na kříži.