Pondělí 10. 6. 2024 – 10. týden v mezidobí

1 Král 17,1-6

Eliáš Tišban z Tišbe v Gileadu řekl (králi) Achabovi: "Jako že je živ Hospodin, Bůh Izraele, v jehož službě stojím, nebude v těchto letech rosa ani déšť, jen na můj rozkaz!" Pak se k němu ozvalo Hospodinovo slovo: "Jdi odtud a obrať se na východ a skryj se u potoka Kerit, který je na východ od Jordánu. Z potoka budeš pít a havranům poručím, aby tě tam živili." Šel tedy a učinil podle Hospodinova slova. Vypravil se a usadil u potoka Kerit, který je na východ od Jordánu. Havrani mu ráno nosili chléb a večer maso a z potoka pil.

Eliáš je velkým prorokem (nepíšícím) Severního království (Izraele) v 9. stol. př. n. l., jenž se pro věrnost Hospodinu dostává do konfliktu s králem Achabem a jeho ženou Jezabel. Jezabel je pohanka, která svádí svého muže Achaba k modloslužbě, k uctívání Baala a k šíření jeho kultu. Eliáš je zprostředkovatelem kritického Božího poselství a jeho pobyt u potoka Kerit má symbolický charakter. Skutečně podle biblického vyprávění nastalo sucho, což sice v Palestině nebylo a není výjimečné, ale zde jde o projev Hospodinova hněvu na Achaba pro jeho jednání. Eliáš je z tohoto trestu vyňat, avšak ne na dlouho. I potok Kerit posléze vyschne a Eliáš musí změnit místo a plnit své poslání jinde.

Mt 5,1-12

Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je: "Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu. Tak přece pronásledovali proroky, kteří byli před vámi."

Blahoslavenství podle Matoušova evangelia patří k těm velmi známým novozákonním textům. Další verzi nalézáme v Lk, ta je však odlišná v délce i pojetí a je doplněna paralelními „běda“. Matoušovská verze je spiritualizovanější. Blahoslavenství platí jako jakási Magna charta křesťanství, ale málokdo je bere zcela vážně. Ježíš v nich obrací systém hodnocení lidí na základě jejich úspěšnosti, spokojenosti, bohatství, věhlasu, moci a společenského image. Blahoslavení jsou lidé, kteří nemají nic z toho, po čem lidé běžně touží a hodnotí jako společensky významné. Jsou to lidé, kteří kladou svou naději do Božích rukou, kdo usilují o pokoj, spravedlnost, čistotu srdce, kdo pracují nenápadně, zato vytrvale a bez zvláštních nároků, kdo zakoušejí nespravedlnost, nepřátelství, ba pronásledování. Ježíš ukazuje jejich velikost a Boží lásku k nim. Oni jsou milovanými dětmi Božími.

Člověk si nesmí dělat nároky, protože vše, co má, je darem, a to i když ho to stálo velké úsilí. V tomto ohledu je třeba změnit perspektivu hodnocení: všechno je darem, počínaje životem. To, že smíme svůj život naplňovat dobrými skutky, dobrými věcmi, láskou, přátelstvím, bojem se zlem, úsilím o dobro, pokoj a spravedlnost … je velkou milostí, vyvolením.