Pondělí 11. 1. 2021

Žid 1,1-6

Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. On je odlesk jeho (božské) slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici (Boží) velebnosti a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo. Vždyť komu z andělů kdy (Bůh) řekl: `Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil?' A dále: `Já mu budu otcem a on mi bude synem.' A až bude opět uvádět svého Prvorozeného na svět, řekne: `Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!'

Začátek Listu Židům shrnuje hned v prvních verších smysl dějin spásy: Bůh završil svou touhu po člověku a společenství s ním tím, že se stal člověkem. Až do vtělení Bůh skrze proroky, tj. skrze jejich slova, nabízel lidem cestu, svým vtělením se rozhodl ji s člověkem ruku v ruce jít. Ježíš je dokonalým obrazem Božím, ba „prototypem“ veškerého stvoření, v něm je Bůh naplno přítomen, protože mu Ježíš neklade žádné překážky svou neposlušností, svým hříchem. Skrze Ježíše nám Bůh ukazuje, jak máme být jako jeho děti.

Mk 1, 14-20

Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!" Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí!" Ihned nechali sítě a následovali ho. Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova (syna) Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním.

Ježíš začíná své veřejné působení základním zvěstováním: Boží království je blízko: Stačí tomu uvěřit a změnit své smýšlení, uvěřit, že Bůh opravdu člověka miluje. Aby Ježíš o tom přesvědčil své soukmenovce, volí si společníky. Jako první povolává podle Markova evangelia Ježíš dvojice bratrů: Šimona a Ondřeje a bratry Zebedeovy Jakuba a Jana.

Ježíš povolává své učedníky bezprostředně po svém proklamativním vyhlášení svého programu. I když nás dělí od tohoto momentu dva tisíce let, tak toto povolání platí i pro nás. My sice vesměs nejsme svým povoláním ani hobbym rybáři, ale i s námi Ježíš počítá pro naplnění svého programu: přiblížilo se Boží království, obraťte se a věřte evangeliu. Aby lidé skutečně uvěřili, musíme napřed my být věrohodnými svědky Božího království, jeho existence, jeho síly, která dokáže přetvářet život. Napřed se musíme k Bohu obrátit my sami.