Pátek 13. 12. 2024 – 2. týden adventní, sv. Lucie

2 Kor 10,17 - 11,2

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. Vždyť osvědčený muž není ten, kdo sám sebe doporučuje, ale ten, koho doporučuje Pán. Kéž byste ode mě snesli trochu nerozumu! Ano, sneste to ode mě! Mám vás totiž tak žárlivě rád jako Bůh. Já jsem přece připravil vaše zasnoubení jedinému muži a musím vás představit Kristu jako čistou pannu.

Pavel „bojuje“ o respekt u křesťanů v korintské obci, kterou založil. Když tam přišli další hlasatelé, tak se místním křesťanům Pavlův řečnický výkon zdál nedostatečný. Jiní uměli lépe mluvit než on, např. Apollos. Pavel svým adresátům připomíná, že nejde o to, kdo lépe mluví, ale o to, kdo se opravdu stará, komu leží na srdci především prospěch obce, ne jeho vlastní prestiž. Pro obraz vztahu mezi Kristem a korintskými křesťany používá manželskou či snoubeneckou symboliku. On byl tím, kdo jim zvěstoval Krista, kdo se pro ně namáhal, proto si zaslouží, aby oni tomu, co říká a dělá, věnovali náležitou pozornost.

Mt 25,1-13

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: „Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. Pošetilé vzaly sice lampy, ale nevzaly s sebou olej, prozíravé si však vzaly s lampami také do nádobek olej. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly. Uprostřed noci se strhl křik: ‚Ženich je tady! Jděte mu naproti!‘ Tu všechny ty panny vstaly a začaly si upravovat lampy. Pošetilé prosily prozíravé: ‚Dejte nám trochu oleje, lampy nám dohasínají.‘ Ale prozíravé odpověděly: ‚Nemůžeme, nestačilo by pak ani nám, ani vám, dojděte si raději k prodavačům a kupte si.‘ Jakmile však odešly nakoupit, přišel ženich a ty připravené vešly s ním na svatbu a dveře se zavřely. Později přišly i ostatní panny a volaly: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ On však odpověděl: ‚Amen, amen, pravím vám: Neznám vás.‘ Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.“

Podobenství o pannách, které čekají na ženicha a jedněm dojde olej, druhým ne, protože si vzaly zásobu, se čte během roku víckrát. V životě jsou věci, o něž se člověk nemůže podělit, i kdyby moc chtěl. Určité skutečnosti jsou nepředatelné. Tohle podobenství je především o tom, že je třeba být připraven, protože příležitosti, které přicházejí, se leckdy neopakují a může je využít jen ten, kdo je k tomu připraven. Nemusí jít nutně o konec světa nebo života, i když evangelista měl tohle nejspíš primárně na mysli, když Ježíšova slova umístil do závěrečné části evangelia. Nelze se jednoduše připravit na něco, o čem nevíme, co to bude, ale lze být otevřen pro změny v životě, které přicházejí. Znamená to i využívat přítomný čas k dobrým a užitečným věcem a činnostem, rozvíjet sebe i druhé. Čím je člověk vnitřně bohatší, tím víc je otevřen pro to nové, co přichází. Pak je pružný a umí se přizpůsobit podmínkám, které si nevymyslel ani nevytvořil, ale jsou tady. Ty panny bez zásoby oleje jsou lehkomyslné, spoléhají na to, že to, co mají, stačí, že se to nějak zvládne, že to stihnou. Občas už to stihnout nejde. Pozdě bycha honit. Možná však, že jen špatně vyhodnotily situaci, ale už to nejde vzít zpět, už to nejde změnit. Nesmíme počítat s tím, že máme dost času, že jsme zde navěky.