Sobota 13. 8. 2022 – 19. týden v mezidobí
Ez 18,1-10.13b.30-32
Hospodin mě oslovil: „Co je vám, že stále opakujete o izraelské zemi toto přísloví? ‚Otcové jedli nezralé hrozny a synům z toho trnou zuby.‘ Jako že jsem živ – praví Pán, Hospodin – nebude už nikdo v Izraeli, kdo by toto přísloví opakoval. Hle, mně náleží všichni: život otce jako život syna. Zemře ten, kdo zhřeší! Jestliže je někdo spravedlivý, jedná podle spravedlnosti a práva, nejí maso s krví, neobrací své oči k modlám Izraelova domu, neposkvrní manželku svého bližního, nepřistoupí k ženě v době jejího krvácení, nikoho neutlačuje, vrátí dlužníkovi zástavu, nic nebere násilně, svůj chléb dává lačnému, obléká nahého, nebude lichvářsky půjčovat, nebude brát úrok, nebude podporovat nic zlého, bude-li každého soudit podle pravdy, následovat mé příkazy, bude-li zachovávat mé zákony a plnit je – ten je spravedlivý a jistě bude živ – praví Pán, Hospodin. Zplodí-li pak syna násilníka a vražedníka, který se dopouští některých z těchto věcí, ten (syn) jistě zemře! Sám bude příčinou své smrti. Proto každého z vás budu soudit podle jeho chování, izraelský dome – praví Pán, Hospodin. Přestaňte a odvraťte se od všech svých nepravostí, abyste se neobtížili vinou! Oprosťte se tedy od všech svých nevěrností, jichž jste se dopustili vůči mně, a utvořte si nové srdce a nového ducha. Proč byste chtěli zemřít, izraelský dome? Vždyť nemám zálibu ve smrti toho, který má umřít – praví Pán, Hospodin. Obraťte se, a budete žít!“
Hospodin odmítá ve vztahu k sobě kolektivní vinu, odmítá představu, že za hříchy rodičů budou pykat jejich děti. Každý nese zodpovědnost za své vlastní jednání. Ten, kdo jedná dobře, bude žít v Boží přítomnosti, kdo jedná špatně, ponese si důsledky svého jednání. Tím není popřeno, že důsledky zlého jednání jednotlivce nezasahují druhé, nýbrž jde o osobní zodpovědnost. Hospodin chce přimět Izrael, každého v něm, k obrácení, k návratu ke správnému jednání a k opuštění výmluvy na předchozí generace. On chce pro svůj lid plný život. Nikdy není pozdě, protože Bůh si přeje život pro každého. Není Bohem trestu, zatracení a smrti, nýbrž Bohem smilování, lásky a naděje. Dodržovat spravedlnost, jak je v textu ukázáno na konkrétních příkladech, není nic nemožného ani zvláštního. Jde především o dobré lidské soužití a respektování základních ustanovení úcty k Hospodinu. Svatost není výsadou jen některých, nýbrž povoláním pro každého.
Mt 19,13-15
K Ježíšovi přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se. Ale učedníci jim to zakazovali. Ježíš jim řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří nebeské království.“ Vložil na ně ruce a ubíral se dál.
Ježíšovo oko je upřeno i na ty nejmenší. Na rozdíl od učedníků, kteří si Ježíše nárokují pro sebe a dětmi pohrdají pro jejich nedůležitost, má Ježíš o děti zájem a dává je za příklad. Jim patří Boží království, ony jsou vzorem pro ostatní. To muselo být pro učedníky tvrdé poučení, hořká pilulka.
