Sobota 2. 4. 2022 – 4. týden postní
Jer 11,18-20
Hospodin mě o tom poučil, a já jsem to poznal; tehdy jsem viděl jejich zlé skutky. Byl jsem jako krotký beránek, kterého vedou na porážku. Ani potuchy jsem neměl, že mi strojí úklady: „Zničme strom i s jeho mízou, vytněme ho ze země živých, ať není památky po jeho jméně!“ Hospodine zástupů, spravedlivý soudce, který zkoumáš srdce i ledví, kéž vidím tvoji pomstu nad nimi, neboť tobě svěřuji svou při.
Prorok Jeremiáš je svým osudem předchůdcem Ježíšovým. I on své utrpení, zaviněné nespravedlivým jednáním jeho odpůrců a konkurentů, charakterizuje metaforou zabíjeného beránka. To lze chápat i jako narážku na obětní kult. A stejně jako Ježíš i on klade svou naději do Hospodina, a to na konci 7. století př. n. l. Přenechává svou při i potrestání Hospodinu, i když to s ním nakonec vůbec nedopadne dobře. Jeho životní příběh je paralelní s lidským osudem Ježíšovým. Ani Jeremiáš neuspěl, když lidem zvěstoval Boží vůli, nabízel Boží cestu k záchraně, stejně byl oslyšen a nakonec odvlečen do Egypta a podle legendy zde usmrcen.
Jan 7,40-53
Když někteří ze zástupu slyšeli Ježíšova slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“ Druzí zase: „To je Mesiáš!“ Ale jiní namítali: „Copak přijde Mesiáš z Galileje? Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z vesnice Betléma, odkud David pocházel?“ Proto kvůli němu došlo v zástupu k roztržce. Někteří z nich ho chtěli zatknout, ale nikdo na něho nevztáhl ruku. Služebníci (velerady) se vrátili k velekněžím a farizeům a ti se jich zeptali: „Proč jste ho nepřivedli?“ Služebníci odpověděli: „Žádný člověk nikdy tak nemluvil.“ Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se nechali svést? Uvěřil v něho někdo z předních mužů nebo z farizeů? Leda jen tahle luza, která nezná Zákon - kletba na ně!“ Jeden z nich, Nikodém, ten, který už dříve přišel za Ježíšem, jim namítl: „Odsoudí náš Zákon někoho, dokud ho nevyslechne a nezjistí, co dělá?“ Odpověděli mu: „Nejsi ty také z Galileje? Zkoumej a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane.“ A každý se vrátil domů.
Ježíš svou činností vzbuzoval nejrůznější reakce: někteří ho hodnotili velmi vysoko jako proroka nebo dokonce mesiáše, což popuzovalo ty, kteří s ním nesouhlasili. Za záminku si vzali Ježíšův původ z Nazareta, protože podle jejich mínění žádné proroctví o mesiáši se nevztahovalo na Galileu. Problém ve skutečnosti nebyl v tom, odkud Ježíš pocházel, nýbrž v tom, že měl značnou popularitu, kladnou odezvu u mnoha lidí, protože byl moudrý a schopný. Spolu s ním odsoudili ty, kteří s ním sympatizovali, což byli skutečně především prostí lidé, i když nejenom oni, jak ukazuje reakce Nikodémova, farizeje a člena velerady, pro něhož byl Ježíš velkým učitelem. Ale i jeho logické argumenty Ježíšovi odpůrci smetli a tak ho umlčeli.
Když někdo nechce pravdu vidět, nic ho nepřesvědčí. Ve hře jsou emoce a s těmi nelze vést věcnou debatu. To je třeba mít na paměti ve vzrušených debatách; i my sami můžeme být těmi, kdo pro své emoce pravdu nevidí, i když je prakticky zřejmá.