Neděle 20. 8. 2023 – 20. neděle v mezidobí
Iz 56,1.6-7
Tak praví Hospodin: „Šetřte práva a jednejte podle spravedlnosti, neboť se již blíží má spása, již se ukáže má spravedlnost. Cizince, kteří lnou k Hospodinu tím, že mu slouží a milují jeho jméno, že jsou jeho služebníky, a všechny, kteří zachovávají sobotu bez znesvěcení a lpí na mé smlouvě, ty přivedu na svou svatou horu a dám jim radost ve svém domě modlitby. Jejich celopaly a žertvy mi budou potěšením na oltáři; neboť můj dům se bude domem nazývat modlitby pro všechny národy.“
Jde o jeden z nejvýraznějších univerzalistických textů ze Starého zákona. Nejspíš „třetí“ Izajáš, tedy prorok navazující na proroka Izajáše a jeho dalšího následovníka, někdy na konci babylonského zajetí či po návratu potomků odvlečených Izraelitů do Babylóna oznamuje obnovu Izraele, návrat na Sión, vybudování nového Chrámu. Izraelité jsou vyzýváni k nápravě, k obnově smýšlení, která je nezbytná pro novou svobodu darovanou Hospodinem. Tato nová svoboda, obnovené společenství s Bohem, však není výlučným darem pro Izrael, nýbrž pro všechny, kdo přijmou hodnoty Božího království. Chrám, symbol Boží přítomnosti, má být místem modlitby pro všechny národy.
Společenství Boha s lidmi je určeno všem, nikomu nemá být bráněno, protože Bůh stojí o každého. Člověk ovšem musí přijmout hodnoty Boží spravedlnosti, Boží milosti a lásky a realizovat je svým životem.
Řím 11,13-15.29-32
Bratři! Vám, (bývalým) pohanům, říkám: Já jako apoštol pohanů vykonávám svou službu s velikou pečlivostí. Chtěl bych tím vzbudit žárlivost u svých krajanů a aspoň některé z nich zachránit. To, že byli vyloučeni, přineslo světu smíření (s Bohem). Co teprve bude znamenat, až budou znova přijati? To bude úplné vzkříšení z mrtvých! Když totiž Bůh někomu něco daruje nebo když někoho povolá, je to neodvolatelné. Vy jste se kdysi chovali k Bohu odmítavě, ale nyní se vám dostalo milosrdenství, protože oni odmítli přijmout víru. Stejně tak se oni chovají nyní odmítavě, protože vám se dostává milosrdenství, aby se ho potom dostalo také jim. Bůh totiž dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
List Římanům rozvíjí myšlenku podílu na vyvolení pro všechny lidi. Pavel se zabývá otázkou, proč – na rozdíl od pohanů – Židé nepřijali Boží nabídku skrze Ježíše Krista. Jeho vysvětlení spočívá v tom, že jejich nepřijetí umožnilo vstup pohanů do vztahu k Hospodinu a k jeho spáse skrze Krista, což de facto je historickou skutečností. Avšak toto nepřijetí nemůže být trvalé, protože Židé jsou a vždy zůstanou vyvoleným lidem. A jako takoví nemohou přijít o své vyvolení, protože Bůh je věrný. Toto vyvolení ovšem znamená vposledku i přijetí Krista. Toto vyvolení není dílem či zásluhou člověka, nýbrž Božím darem. Jestliže se mu Židé nepřijetím Krista zpronevěřují, pak i toto dokáže Bůh použít k jejich dobru, ale i dobru všech, neboť je věrný a milosrdný.
Mt 15,21-28
Ježíš odešel z Genezareta a odebral se do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí.“ Odpověděl: „Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského.“ Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“ On jí však odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům.“ Ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které padají se stolu jejich pánů.“ Nato jí řekl Ježíš: „Ženo, jak veliká je tvá víra! Staň se, jak si přeješ.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Ježíš hledí na srdce člověka, nikoliv na jeho náboženskou příslušnost. I když zdůrazňuje své poslání jež je určeno především vyvolenému národu, přesto neváhá pomoci i někomu, kdo k němu nepatří, když vidí pokoru srdce. Učedníci se chtějí ženy zbavit, protože je otravuje. Asi jim nebylo ani vhod, že se jaksi vnucuje do společenství Židů, jimiž byli oni všichni, když používá pro Ježíše tradiční mesiánskou titulaturu. Ona se nedá odradit, uvědomuje si svoji do značné míry nepatřičnou situaci, kterou dokáže s pokorou přijmout. Její víra je silná a dokáže překonat všechny překážky.
Ti “nevyvolení“ občas dokážou dát velkou lekci „vyvoleným“. Oni totiž nemohou spoléhat na žádné své výsady.
