Úterý 22. 8.2023 – 20. týden v mezidobí
Sd 6,11-24a
Hospodinův anděl přišel a sedl si v Ofře pod terebint, který patřil Abiezrovci Joašovi. Jeho syn Gedeon vyklepával (holí) v lisu pšenici, aby ji schoval před Midjanity. Hospodinův anděl se mu zjevil a řekl mu: „Hospodin s tebou, statečný hrdino!“ Gedeon mu odpověděl: „Promiň, pane. Jestliže je Hospodin s námi, proč nás to všechno stihlo? Kde jsou všecky jeho zázraky, o nichž nám vyprávěli naši otcové, když říkali: `Nevyvedl nás Hospodin z Egypta?' Ale nyní nás Hospodin zavrhl a vydal do moci Midjanitů.“ Hospodin se k němu obrátil a řekl: „Jdi v této své síle! Ty vysvobodíš Izraele z moci Midjanitů. Já tě posílám!“ On namítl: „Promiň, Pane, jak mám vysvobodit Izraele? Hle, můj rod je nejslabší v Manassesovi a já jsem nejnepatrnější v domě svého otce!“ Hospodin mu řekl: „Budu s tebou a ty pobiješ Midjanity, jako by to byl jeden muž.“ (Gedeon) mu odpověděl: „Jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, dej mi znamení, že jsi to ty, kdo se mnou mluvíš. Nevzdaluj se odtud, dokud se k tobě nevrátím. Přinesu ti dar a položím ho před tebe.“ Souhlasil: „Zůstanu až do tvého návratu.“ Gedeon odešel a připravil kůzle a nekvašené chleby z míry mouky. Maso dal do košíku, polévku nalil do hrnce a přinesl (to vše) k němu pod terebint a podal mu to. Anděl Boží mu poručil: „Vezmi maso a nekvašené chleby a polož na tuto skálu. Polévku vylej!“ On tak učinil. Hospodinův anděl se dotkl masa a nekvašených chlebů koncem napřažené hole, kterou měl v ruce. Ze skály vyšlehl oheň a strávil maso i nekvašené chleby. Hospodinův anděl mu pak zmizel z očí. Tu Gedeon viděl, že to byl Hospodinův anděl, a zvolal: „Běda mi, Pane, Hospodine, vždyť jsem viděl Hospodinova anděla tváří v tvář!“ Hospodin mu řekl: „Pokoj tobě! Neboj se, nezemřeš!“ Gedeon tam vystavěl Hospodinu oltář a dal mu jméno: Hospodin je pokoj.
Po smrti Jozuově, bez ohledu na smlouvu, kterou opakovaně stvrdili, se Izraelité znovu a znovu uchylují k cizím božstvům. Důsledek toho je, že se dostávají do područí okolních národů – v dnešním čtení Midjanitů. Přes nevěrnost lidu Bůh zůstává věrný a stále znovu povolává charismatické postavy-soudce, aby lid vysvobodil. Boží povolání však nejsou podle lidských měřítek, a jak je zřejmé z textu, Gedeon nepochází z významné rodiny, ba i v rámci svého rodu je bezvýznamným členem. A právě jeho povolává Hospodin, aby se stal zachráncem svého kmene. Setkání s Bohem mění člověkovy postoje a vede ke skutkům, k nimž by člověk sám o sobě neměl odvahu. Tak i Gedeon se stane zachráncem svého kmene z područí Midjanitů. Přestože je Gedeon poněkud vyveden z míry ze setkání s Bohem (jeho andělem), nazve oltář „Hospodin je pokoj“, tedy zasvětí oltář Hospodinu coby dárci pokoje.
Dějiny ve skutečnosti tvoří mnozí malí, ale stateční lidé, kteří jsou ochotni se dát k dispozici. Jsou i kolem nás a také my k nim můžeme patřit.
Mt 19,23-30
Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám: Bohatý jen těžko vejde do nebeského království. Znovu vám říkám: Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“ Když to učedníci uslyšeli, velmi užasli a řekli: „Kdo tedy může být spasen?“ Ježíš na ně pohlédl a řekl jim: „U lidí je to nemožné, u Boha však je možné všechno.“ Nato mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou. Co tedy budeme mít?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, pravím vám: Až Syn člověka zasedne na svůj slavný trůn při obnovení (světa), usednete také vy, kteří jste mě následovali, na dvanáct trůnů jako soudci dvanácti izraelských kmenů. A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně, dostane stokrát víc a za podíl bude mít život věčný. A tak mnozí první budou posledními a poslední prvními.“
Bohatý člověk vejde obtížně do Božího království, ne proto, že je bohatý, ale že velmi často připisuje majetku ve svém životě místo, které mu nenáleží. Majetek pak neslouží, ale panuje nad jeho životem. Chudý také nevejde do Božího království jen proto, že je chudý, ale proto, že je schopen se dělit i o to málo, co má, spoléhat na Boha a nemít srdce pověšené na majetku. Ježíš na Petrovu otázku slibuje odměnu, která převyšuje vše, co může člověk dát, čeho se může vzdát. Kdo dává skutečně s upřímným srdcem, kdo se vzdává toho, čeho může, ve prospěch dobra, ten nepřijde zkrátka. Bůh je štědrý. Kdo dává, dostává, i když mnohdy něco úplně jiného, než to, čeho se vzdal nebo co mohl očekávat.
