Úterý 24. 5. 2022 – 6. týden velikonoční
Sk 16,22-34
Lid (z města Filip) se sběhl proti Pavlovi a Silovi. Úředníci z nich dali strhat šaty a nařídili bít je pruty. Když pak jim vysázeli hodně ran, dali je zavřít do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je dobře hlídal. Když dostal takový rozkaz, dal je do nejhlubší kobky a pro jistotu jim sevřel nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy. (Ostatní) vězni je poslouchali. Náhle však nastalo silné zemětřesení, takže se zachvěly základy žaláře. A ihned se rozevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta. Když se žalářník probral ze spánku a viděl, že dveře vězení jsou dokořán, vytasil meč a chtěl si vzít život, neboť myslel, že vězni utekli. Ale Pavel zavolal silným hlasem: „Nedělej si nic zlého! Vždyť jsme tady všichni!“ Žalářník si dal tedy přinést světlo, vběhl dovnitř, celý se třásl a padl na kolena před Pavlem a Silou. Pak je vyvedl ven a zeptal se: „Pánové, co mám dělat, abych došel spásy?“ Oni odpověděli: „Uvěř v Pána Ježíše, a dojdeš spásy ty i celý tvůj dům.“ A začali hlásat slovo Boží jemu i všem lidem z jeho domu. Ještě v noci v tu hodinu je vzal s sebou, vymyl jim krvavé rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho lidé. Pak je uvedl do svého bytu, dal prostřít stůl a jásal nad tím, že on i celý jeho dům uvěřil v Boha.
Příběhů o zázračném vysvobození apoštolů z vězení je ve Skutcích několik. Pavel se Silou se dostali ve Filipech do vězení, protože připravili majitele jedné otrokyně, z níž vyhnali nečistého věšteckého ducha, o kšeft, který jim přinášela. Ani ve vězení však nepřestali být naplněni vírou v Boží moc a věrností. A tak, i když by mohli z vězení nakonec utéct, v něm zůstali. To jim nakonec dovolilo úspěšně šířit evangelium a obrátit na víru žalářníka i s celým jeho domem. Prohra se může obrátit ve výhru, když si člověk nesnaží zajistit výhody a zůstane morálně pevný.
Žalářník se ptá po spáse, ale to je dnes pro většinu lidí zcela nesrozumitelné. Po spáse ptá ten, kdo se cítí ohrožen, kdo potřebuje vysvobození ze ztracené situace. Otázkou je, z čeho potřebuje vysvobodit současný člověk.
Evangelium lze úspěšně zvěstovat jen tehdy, je-li hlasatel autentický a sám žije to, co hlásá. Život křesťanů (církve) je velmi často tím, co brání lidem uvěřit v poselství evangelia.
Jan 16,5-11
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nyní jdu k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: `Kam jdeš?' Spíše je vaše srdce plné zármutku, že jsem vám to pověděl. Ale já vám říkám pravdu: Je to pro vás dobré, abych já odešel. Jestliže totiž neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li však, pošlu ho k vám. A on, až přijde, usvědčí svět ze hříchu, ze spravedlnosti a ze soudu. Ze hříchu: že ve mne nevěří; ze spravedlnosti: že odcházím k Otci a už mě neuvidíte; ze soudu: že vládce tohoto světa je už odsouzen.“
Ježíš pokračuje dál ve své řeči na rozloučenou a učedníkům se snaží dodat odvahy, aby byli schopni pokračovat v jeho díle. Znovu jim zaslibuje Přímluvce, Ducha sv., jako „náhradu“ za svou nepřítomnost v pozemské podobě. Tento Přímluvce jim ukáže a dá pochopit, jak věci opravdu jsou: jeho odchod z tohoto světa je důsledkem lidského hříchu, protože ti, kdo ho – zcela nevinného – odsoudili a vydali na smrt, neuvěřili, že je Božím Synem, že přišel na tento svět z lásky Otcovy, aby lidem nabídl bezprostřední Boží přítomnost (Boží království). Avšak Otec se ho ujal a přijal do své slávy, daroval mu nový způsob bytí, na němž budou mít podíl i ti, kdo v něj uvěřili. To nazývá Ježíš spravedlností, tedy prosazením Boží svatosti. Tímto Božím vítězstvím nad lidským hříchem a zlem je usvědčen a definitivně odsouzen „vládce tohoto světa“, nositel zla. Duch sv. dá učedníkům schopnost orientovat se v tomto světě, demaskovat zlo a žít v pravdě, jež má osobní povahu, neboť je Láskou. Učedníci sice prožijí smutek ze ztráty Ježíšovy hmatatelné přítomnosti, ale tato ztráta se pro ně promění v zisk, protože jim dovolí vyrůst a jít samostatně v jeho stopách, být jím skrze Ducha sv. naplněni – a nejen jim, ale i všem, kdo přijdou po nich a kdo skrze jejich svědectví uvěří a budou pokračovat v Ježíšově díle spásy.
