Úterý 24. 9. 2024 – 25. týden v mezidobí

Př 21,1-6.10-13

Srdce krále je v Hospodinově ruce jako bystřina, nakloní ho, kam se mu zachce. Člověku se vždycky zdá, že se chová dobře, je to však Hospodin, který zkouší srdce. Žít spravedlivě a čestně je nad oběť milejší Hospodinu. Pyšné oči a naduté srdce – pochodeň zlosynů – jsou hříchem. Nač pomyslí pilný, je jenom k zisku, ale kdo je zbrklý, ten má jen škodu. Poklady nahromaděné křivým jazykem jsou mizící pára a léčky smrti. Jen ke zlu míří zlosynova touha, nenalezne u něho soucit jeho bližní. Nezkušený zmoudří z trestu posměvače, moudrý z poučení dostane rozum. Spravedlivý (Bůh) olupuje zlosynův dům, zlosyny vrhá do zhouby. Kdo si ucpe ucho při chuďasově křiku, nedojde sluchu, až sám bude křičet.

Další soubor výroků, které poskytují ponaučení, jak má člověk jednat a hodnotit sám sebe. Člověk si nikdy nemůže být zcela jist svou motivací, svou nezištností, ba ani správností svého úsudku a jednání. Definitivní posouzení je třeba nechat Bohu. Důležitá je konstatace, že „Žít spravedlivě a čestně je nad oběť milejší Hospodinu,“ protože to znamená velkou šanci pro všechny lidi. Ti, kdo žijí dobře a poctivě svůj život, v úctě k druhým a ochotě jim pomoci, jsou Bohu milí, milejší nad všechny náboženské úkony. To je i to nač poukazoval Ježíš svými slovy pro farizeje, když se rozčilovali, že stoluje s hříšníky a celníky: „milosrdenství chci, a ne oběť. Člověk má mít soucitné srdce a vidět potřeby druhých nejen z vypočítavosti, aby se mu to vrátilo. Ale i on sám se může dostat do situace, že bude odkázán na pomoc druhých.

Lk 8,19-21

Za Ježíšem přišla jeho matka a příbuzní, ale pro množství lidí se k němu nemohli dostat. Oznámili mu: „Tvoje matka a příbuzní stojí venku a rádi by tě viděli.“ Ale on jim odpověděl: „Moje matka a moji příbuzní jsou ti, kdo slyší a plní Boží slovo.“

Ježíš ustanovuje společenství, které je nezávislé na příbuzeneckých vztazích, v té době tak důležitých. Neznamená to popření důležitosti rodinných vztahů, ale zdůrazňuje to, že vztah k Ježíšovi je prioritní a že on ustanovuje společenství nového typu, rodinu Boží (familia Dei). Ono se má řídit rovností a láskyplnými vztahy, jaké mají vládnout v rodině.

Autor Lukášova evangelia scénu oproti Markovi zjednodušuje a také ulamuje hroty napětí mezi Ježíšem a jeho rodinou.