Pátek 29. 7. 2022 – památka sv. Marty, Marie a Lazara

Původní památka sv. Marty byla dekretem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ze dne 26. ledna 2021 změněna na památku sv. Marty, Marie a Lazara. Nové liturgické texty se budou používat, jakmile je schválí Česká biskupská konference a překlad potvrdí Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Do té doby se použije textů z původní památky.

Jer 26,1-9

Na počátku vlády judského krále Jehojakima, syna Jošíjáhova, Hospodin mě oslovil: „Tak praví Hospodin: Postav se do nádvoří Hospodinova domu a mluv ke všem judským městům, ze kterých přicházejí lidé, aby se klaněli v Hospodinově domě, všecky řeči, které jsem ti přikázal, abys jim řekl; nevynech ani slovo! Snad poslechnou a odvrátí se každý od svého zlého chování, takže mi bude líto seslat neštěstí, kterým je hodlám stihnout pro jejich zlé skutky. Řekni jim: Tak praví Hospodin: Jestliže mě neposlechnete a nebudete jednat podle mého zákona, který jsem vám dal, nebudete-li poslouchat slova mých služebníků proroků, které k vám ustavičně a usilovně posílám, ale vy je neposloucháte: naložím s tímto domem jako se Silem a toto město vydám jako kletbu všem národům země.“ Kněží, proroci a všichni lidé slyšeli Jeremiáše, když mluvil tato slova v Hospodinově domě. Když pak Jeremiáš domluvil vše, co mu přikázal Hospodin oznámit všemu lidu, chopili ho kněží, proroci a všechen lid s křikem: „Teď musíš umřít! Proč jsi prorokoval v Hospodinově jménu: Jako Silo bude tento dům a město zpustne, že v něm nebude ani jeden obyvatel!“ Všichni lidé v Hospodinově domě se srotili proti Jeremiášovi.

Jeremiáš je znovu vyzván, aby lid varoval, aby jej navrátil zpět na cestu spravedlnosti a pravé úcty k Hospodinu. Jestliže se neobrátí, přivede zkázu na svou zemi. Opět zůstává oslyšen, ba co víc je uvězněn, osočen, je mu vyhrožováno smrtí. 2

Je velmi nepopulární hlásat pravdu, nebýt populistou. Lidé rádi slyší jen dobré zprávy, chtějí jen prosperitu, bez starostnost, dobré bydlo. A když jim někdo bere tuto iluzi, vzbouří se proti němu a chtějí jej odstranit. Tak se dařilo Jeremiášovi, Ježíšovi a mnoha dalším po nich. Tak se daří i dnes těm, kdo takto jednají, kdo se snaží přivést lidi k rozumu, spravedlnosti a právu.

Jan 11,19-27

K Martě a Marii přišlo mnoho židů, aby je potěšili (v žalu) nad bratrem. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, chvátala mu naproti. Marie zůstala v domě. Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel. Ale vím i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „ Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ Odpověděla mu: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“

Jinou možností evangelního čtení je příběh Marie a Marty z Lk 10,38-42. Ale památka je dnes rozšířena na Martu, Marii a Lazara, tedy postavy figurující společně v Janově evangeliu. Je pozoruhodné, že v tomto textu pronáší základní christologické vyznání, jež je běžně u synoptiků vyhrazeno Petrovi, žena, právě Marta. Marta je žena akce, vychází Ježíšovi vstříc, a i když je její víra ještě neúplná, vkládá svou naději do Ježíše. Ježíš pak její víru vede dál. Marta se nechá Ježíšem vést, což vrcholí jejím vyznáním.

Marta je vzorem aktivního přístupu k víře a ochoty nechat se vést dál. Není důležité, že víra člověka není dokonalá, že se člověk ve svých očekáváních víry může mýlit, ale je důležité víru nevzdat, nechat se provést jejími úskalími.