Zamyšlení k mešním textům z 5. 4. 2021

Pondělí 5. 4. 2021 – Velikonoční oktáv

Sk 2,14.22b-33

V den letnic vystoupil Petr s ostatními jedenácti (apoštoly) a slavnostně promluvil: „Židé a všichni jeruzalémští obyvatelé – pozorně vyslechněte mou řeč! Bůh vám dal svědectví o Ježíši Nazaretském mocnými činy, divy a znameními, které, jak víte, konal Bůh skrze něho mezi vámi. A on byl vydán, jak to Bůh předem rozhodl a předpověděl, a vy jste ho rukama bezbožníků přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil, zbavil bolestí smrti, protože nebylo možné, aby zůstal v její moci. David přece o něm říká: 'Mám Pána před očima stále, je mi po pravici, abych se neviklal. Proto se raduje mé srdce a můj jazyk jásá. Ano i mé tělo odpočine v naději, neboť nevydáš mě podsvětí napospas, nedopustíš, aby tvůj Svatý podlehl porušení. Oznámils mi cesty života, naplníš mě blahem před svou tváří.' Bratři, budiž mi dovoleno, abych k vám bez okolků promluvil o praotci Davidovi. Ten umřel a byl pohřben, a jeho hrob máme u nás až dodneška. Byl to prorok a věděl, že Bůh mu přísahou slíbil, že na jeho trůně usadí jednoho z jeho potomků. Viděl tedy do budoucnosti, (a když řekl,) že nebude ponechán v podsvětí a jeho tělo že nepodlehne porušení, mluvil o Kristově zmrtvýchvstání. Toho Ježíše Bůh vzkřísil, a my všichni jsme toho svědky. Byl povýšen po pravici Boží, od Otce přijal slíbeného Ducha Svatého, vylil ho, jak vidíte a slyšíte.“

Ve Skutcích apoštolů jde o první z velkých Petrových řečí, které shrnují dějiny spásy, resp. Boží zaslíbení Davidovi, jež se v úplnosti naplnilo na Ježíši Kristu. Autor Skutků zakládá v dění o Letnicích, jejichž symbolem je vylití Ducha sv., tedy i naplnění proroctví Joelova (citát z něho je v tomto úryvku vynechán), vznik církve coby univerzální instituce. Jejím posláním, jak to zde reprezentuje Petr, ale i ostatní učedníci, je hlásání evangelia – zvěsti o naplnění Božích příslibů skrze Ježíše Krista, o tom, že Bůh definitivně a univerzálně se spojil s člověkem a otevřel mu netušenou budoucnost.

Hlásání evangelia je primárním úkolem církve, tedy úkolem, který má plnit za všech okolností; vše ostatní je navázáno na toto poslání.

Mt 28,8-15

(Ženy) rychle odešly od hrobu a se strachem i s velkou radostí běžely oznámit jeho (vzkříšení) učedníkům. Vtom šel Ježíš proti nim a řekl jim: „Buďte zdrávy!“ Přistoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu. Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím, ať odejdou do Galileje. Tam mě uvidí.“ Když (ženy) odešly, přišli někteří ze stráže do města a oznámili velekněžím všechno, co se stalo. Ti se shromáždili se staršími, poradili se a dali vojákům hodně peněz s pokynem: „Říkejte: ‚V noci přišli jeho učedníci a ukradli ho, zatímco my jsme spali.‘ A doslechne-li se to vladař, my ho uchlácholíme a postaráme se, aby se vám nic nestalo.“ Oni vzali peníze a udělali, jak byli navedeni. A tento výklad je rozšířen mezi židy až dodneška.

Matoušovo evangelium doplňuje markovskou zprávu o ženách u prázdného hrobu o epizodu jejich setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem. Autorovi byl zřejmě závěr Markova evangelia příliš „drastický“, tak svůj výklad událostí obohatil o potvrzení poslání, které anděl ženám sdělil u prázdného hrobu, samotným Ježíšem. Autor pak vyvrací výklad prázdného hrobu, který byl zřejmě rozšířen o ukradení těla z hrobu v židovském prostředí. Pouze v Matoušově evangeliu se také u prázdného hrobu vyskytuje vojenská stráž. Vyrovnávání se s židovskou minulostí i současností je pro Matoušovo evangelium příznačné, neboť bylo s největší pravděpodobností napsáno pro prostředí, v němž převládali křesťané z židovství.

Pro Židy byla myšlenka zmrtvýchvstání v rámci probíhajícího času (nikoliv na konci věků, jak věřili např. farizejové) nepřijatelná, a tedy verze o ukradení těla, která má vysvětlit prázdný hrob, je historicky věrohodná. S ní pak autor polemizuje. Účast římské stráže u hrobu a idea usnutí jsou nejspíš autorovou invencí, historicky značně nepravděpodobnou. Evangelium vzniklo asi 50 let po Ježíšově smrti a v prostředí mimo Jeruzalém, pravděpodobně v Sýrii, možná v Antiochii (hlavním městě tehdejší provincie Sýrie, kde byla silná židovská komunita).

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

administrátor farnosti

P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

© 2024 ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE