Středa 6. 1. 2021 – Zjevení Páně

Iz 60,1-6

Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou! Hle, tma zahalí zemi a temnota národy, nad tebou však zazáří Hospodin, jeho velebnost se zjeví nad tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti všichni se shromáždili, přišli k tobě. Zdaleka přicházejí tvoji synové, na zádech jsou přinášeny tvoje dcery. Spatříš to a zazáříš, radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce, neboť tě zaleje bohatství moře, poklady národů přijdou k tobě. Záplava velbloudů tě přikryje, dromedáři z Midjanu a Efy, přijdou všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu chválu.

Izajášovo proroctví mluví o velikosti Jeruzaléma (jde o situaci po návratu z babylonského zajetí), jenž se stane vyhledávaným místem úcty k Hospodinu nejen pro Izrael, ale i pro pohanské národy. Úcta k Hospodinu je spojujícím momentem příslušníků různých národů i přesvědčení. Tento obraz pak převezme kniha Zjevení sv. Jana jako charakteristiku nebeského Jeruzaléma. Bůh je Bohem univerzálním, pro všechny, není bohem jednoho jediného národa, nýbrž všech lidí.

Boží velebnost září, v záři jeho světla je možné jít a směřovat k nebeskému Jeruzalému. To je nabídka Boží pro každého – je třeba se jí chytit.

Ef 3,2-3a.5-6

(Bratři!) Slyšeli jste, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství. V dřívějších pokoleních to lidé nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno (z osvícení) Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista, (když uvěří kázání) evangelia.

Autor listu mluví o tajemství, jež bylo zjeveno naplno, a to je univerzální Boží vůle otevřít cestu spásy pro všechny lidi, dát každému podíl na nejužším spojení s Bohem.

Mt 2,1-12

Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: "Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit." Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu: "V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: `A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.'" Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: "Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit." Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle - hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili do své země jinou cestou.

Zatímco židovští učenci vědí, kde se má narodit Mesiáš, a slyší výklad mudrců, nechává je to vcelku chladné, oni pohanští mudrci z dalekých zemí, si dají tu práci a nově narozeného Mesiáše najdou a složí mu hold. Paranoický Herodes chce informaci využít ve svůj prospěch a potenciálního konkurenta včas odstranit. Tři různé postoje ke stejné informaci: lhostejnost, strach o sebe a úcta. Úctu ovšem prokazují právě ti, kdo k celému dění mají nejdál, ti, od nichž by se to nejméně očekávalo: pohané, astrologové (tedy vědci tehdejšího světa), „neteologové“. Ponořeni do své vědy poznali pravdu, a ta se pro ně stala natolik důležitou, že neváhali a vydali se ji ověřit. A když se jí dobrali, sklonili se před ní i se svými dary.

Pravda není k vlastnění, pravda se ve své celosti otevírá těm, kdo ji opravdu hledají, kdo si jí váží, kdo jsou ochotni pro ni podniknout i dalekou cestu. Jednání mudrců je i výzvou pro skutečné nezaujaté vědecké bádání. Pravda se zjevuje – mudrcům se zjevila v celé lidské kráse, neboť nešlo o nějakou pravdu abstraktní, nýbrž o konkrétní osobu. Kéž je nám touha proniknout hloub do tajemství Božího v jakémkoliv oboru vlastní: do tajemství přírody, kosmu, lidského fungování,  do tajemství lidských vztahů, do tajemství společnosti, a především do tajemství Boží lásky vložena do srdce!