Pátek 6. 10. 2023 – 26. týden v mezidobí
Bar 1,15-22
Pán, náš Bůh, je spravedlivý, my se však dnes musíme rdít hanbou, my Judovci i obyvatelé Jeruzaléma, naši králové, naše knížata, naši kněží, naši proroci i naši otcové. Zhřešili jsme proti Pánu, neposlouchali jsme ho, neslyšeli jsme rozkaz Pána, našeho Boha, a nežili jsme podle příkazů, které nám dal.
Ode dne, kdy Pán vyvedl naše otce z egyptské země, až do dneška neposlouchali jsme Pána, našeho Boha, z lehkomyslnosti jsme nedbali jeho hlasu. I ulpělo na nás zlo a prokletí, kterým hrozil Pán ústy svého služebníka Mojžíše, když vyvedl naše otce z egyptské země, aby nám dal zemi oplývající mlékem a medem. A tak je tomu dnes. Neposlechli jsme hlas Pána, našeho Boha, i když nás napomínali proroci, které k nám posílal, ale odešli jsme každý za zálibami svého zlého srdce, sloužili cizím bohům a dělali to, co bylo zlé v očích Pána, našeho Boha.
Autor prorocko-mudroslovné knihy Baruch se zamýšlí nad dějinami svého lidu jakožto dějinami nevěrnosti vůči Bohu a smlouvě, kterou s nimi uzavřel. Důsledkem nerespektování Božích ustanovení je neblahá situace, v níž se vyvolený lid ocitl. Jsou situace, za něž nelze nikoho obviňovat, které přicházejí zcela nečekaně (např. přírodní katastrofy), a s nimi je třeba se vyrovnat a nést je ve vzájemné solidaritě. Jsou však i situace, které jsou důsledkem špatného jednání, nemravnosti, nesvornosti, korupce, závisti, zloby, a to nejen jednotlivců, ale i celých skupin. Za ně nelze obviňovat Boha, protože jsou přímým důsledkem lidské hříšnosti, nikoliv Božím trestem. Ty vyžadují změnu smýšlení, obrácení na úrovni konkrétních jedinců i celých společenství. Dokud k tomu nedojde, důsledky trvají a stav se nelepší.
Tak to máme co dělat!
Lk 10,13-16
Ježíš řekl: „Běda tobě, Chorazine, běda tobě, Betsaido! Kdyby se staly v Tyru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by se obrátili k pokání v žínici a v popelu. Ale Tyru a Sidónu se povede na soudu lehčeji než vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla klesneš! Kdo poslouchá vás, poslouchá mne, kdo pohrdá vámi, pohrdá mnou; kdo však pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal.“
Ježíš se dívá na dobově významné lokality své země a vidí, že jejich osud je zpečetěn, že na ně dolehne tíseň, protože v nich kvete nepravost a nikdo s tím nic nedělá. Jeho varovná prorocká slova se v dějinách naplnila i jinde a jejich aktuálnost zůstává i pro dnešní dobu. Žádná lokální církev nemá zajištěno trvání, pokud nebude schopná sebereflexe a změny smýšlení. Nezničí ji nikdo zvenčí, zničí se sama svou sebestředností, nesolidárností, pýchou a nepokorou.