Čtvrtek 8. 7. 2021 – 14. týden v mezidobí
Gn 44,18-21.23b-29; 45,1-5
(Když bratři přišli k Josefovi podruhé), Juda k němu přistoupil a řekl: „Dovol mi, pane, ať smí tvůj služebník něco říci, dopřej mu sluchu! Ať se nevznítí tvůj hněv na tvého služebníka, neboť ty stojíš tak vysoko jako farao. Můj pán se ptal svých služebníků: `Máte otce nebo bratra?' Řekli jsme mému pánu: `Máme starého otce a malého bratra, který se mu narodil ve stáří. Jeho bratr je mrtvý, a tak on zůstal jako jediné dítě své matky a otec ho miluje.' Řekl jsi svým služebníkům: `Přiveďte ho ke mně, abych ho viděl na vlastní oči. Jestliže váš bratr nepřijde s vámi, neuvidíte už mou tvář!' Proto jsme přišli k tvému služebníku, našemu otci, oznámili jsme mu slova mého pána. Když pak nám řekl otec: `Jděte znovu nakoupit trochu živobytí' – odpověděli jsme: `Nesmíme tam přijít! Půjdeme tam, jen bude-li s námi náš nejmladší bratr. Nesmíme totiž spatřit tvář toho muže, nebude-li s námi náš nejmladší bratr.' Tu nám řekl tvůj služebník, náš otec: `Vy víte, že mi má žena porodila jen dva syny. Jeden ode mě odešel a musel jsem říci: Jistě byl roztrhán od dravé zvěře! – až dosud jsem ho nespatřil. Vezmete-li mně i tohoto a potká ho nehoda, neštěstím přivedete mé šediny do podsvětí!“ Josef se už nemohl zdržet přede všemi, kteří kolem něho stáli, a zvolal: „Vyjděte všichni ode mě!“ A nikdo u něho nebyl, když se dal svým bratřím poznat. Hlasitě zaplakal. Slyšeli to všichni Egypťané a zpráva o tom přišla až k faraónovu dvoru. Josef řekl svým bratřím: „Já jsem Josef! Můj otec je tedy ještě živ?“ Jeho bratři nebyli s to mu odpovědět, neboť se ho zděsili. Josef řekl svým bratřím: „Přistupte ke mně!“ Přistoupili tedy. Znovu jim řekl: „Já jsem Josef, váš bratr, kterého jste prodali do Egypta. Ale nebuďte sklíčeni a nermuťte se, že jste mě sem prodali, neboť Bůh mě poslal před vámi, aby vás zachoval naživu.“
Příběh Josefa a bratří pokračuje. Bratři splní Josefovy podmínky a Josef to nakonec nevydrží a dá se bratřím poznat. Celou situaci pak interpretuje jako Boží záměr. Hřích bratří Bůh proměnil skrze Josefovu věrnost v jejich záchranu. Bůh dokáže i hřích proměnit ve spásu. Nevyšším důkazem toho je smrt a zmrtvýchvstání jeho Syna.
Mt 10,7-15
Ježíš řekl svým apoštolům: „Jděte a hlásejte: `Přiblížilo se nebeské království.' Uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte. Neshánějte si do opasku ani zlaté, ani stříbrné, ani měděné peníze, neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani opánky ani hůl, protože dělník má právo na svou obživu. V každém městě nebo v každé vesnici, kam vejdete, se vyptejte, kdo si to v nich zaslouží, a tam zůstaňte, dokud se nevydáte na další cestu. Když vstoupíte do domu, pozdravte ho (přáním pokoje)! A když si to ten dům zaslouží, ať na něm spočine váš pokoj; když si to nezaslouží, ať se váš pokoj vrátí k vám. A když vás někdo nepřijme a nebude na vaše slova dbát, při odchodu z toho domu nebo města si vytřeste prach ze svých nohou. Amen, pravím vám: V den soudu bude lehčeji zemi sodomské a gomorské než takovému městu.“
K rozeslání učedníků s úkolem hlásat příchod Božího království a uzdravující mocí přidává Ježíš ještě důležitá ponaučení: „Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte“ a máte právo na obživu za svou práci. Tedy práce pro Boží království nesmí být byznysem, zdrojem obohacení hlasatelů, ale učedníci mají právo být z ní živi. Je třeba hledat tuto rovnováhu. Na jedné straně je si třeba být vědom toho, že to, co mám a umím, jsou dary, za něž je třeba být vděčný a využívat je k všeobecnému prospěchu a růstu království, na druhé straně je spravedlivé z té práce normálně vyžít, pokud člověk nemá jiné zdroje obživy. Zcela zadarmo pracovat si může dovolit pouze ten, kdo má jiné zdroje, protože nikdo nežije ze vzduchu.
